zdroj Pxhere

PROČ A JAK PĚSTOVAT GALSKOU RŮŽI

In Bylinky, Okrasná zahrada, Poradna by walsla

Růže galská neboli růže keltská, je původní druh růže – je prapředkem všech starých evropských druhů zahradních růží. Často se pěstovala v klášterech a my ji i dnes můžeme najít ve volné přírodě jako nízký keřík na slunné stráni.

Jak ji pěstovat

Pěstujeme ji jako většinu růží – oproti nim je však méně náchylná na padlí a černou skvrnitost, je také více odolnější vůči mrazům a snáší i vyšší nadmořské výšky.
Galské růže (Rosa Gallica) jsou rostliny dlouhověké, jsou nenáročné a také vysoce mrazuvzdorné – přesto je však důležité věnovat pozornost výběru místa pro jejich výsadbu.
Nejlépe se jim bude dařit v běžné zahradní spíše lehčí hlinité půdě s neutrální reakcí. Stanoviště by mělo být dostatečně slunné; pokud bude místo více suché, budou rostliny nižší.

Nejvhodnější dobou pro výsadbu je podzim.
Galské růže vyniknou na travnaté ploše, nebo je můžeme využít také jako předsadbu před vyšší keře. Místo si dobře rozmyslíme, protože budou vždy mohutnější a hustší než odrůdy růží na záhonech – proto také rezervujeme pro každou sazenici plochu cca 1 m2. Sazenici dáváme asi o 5 cm níž, než rostla ve školce.
V předjaří pak její výhony výrazně zkrátíme. V dalších letech musíme vyřezávat až u země nejstarší výhony (často prosychají) – tak porost průběžně zmlazujeme.
Na okrajích půdu občas odstraníme a nahradíme ji kompostem. V předjaří přidáme plné minerální granulované hnojivo a zapravíme je do půdy.
Růže zaléváme až ve velmi suchých dnech.
Odstraňujeme odkvetlá květenství, protože šípky nejsou moc dekorativní. Po odkvětu ji zastřihněte o jednu třetinu.

Obsahové látky a zdraví

Tyto prastaré růže mají dezinfekční, protizánětlivý, antibakteriální a antimykotický účinek.
Nejčastěji se užívají ve formě nálevu, zevně jako kloktadlo.
Připravuje se z nich oblíbený éterický olej, který harmonizuje emoce a půvab žen. Růže je jednou z nejlepších kosmetických léčivých rostlin pro zralou pleť.
Pomáhají při nachlazení, při zánětu průdušek.
Využívají se při podráždění žaludku, při průjmu i bolestivé menstruaci a také při kožních problémech.
Jsou vyhledávány jako pomoc při úzkosti, depresi či nespavosti.

Podobné účinky má většina historických odrůd růží, například růže stolistá (Rosa centifolia), r. damašská (R. damascena), ale také třeba divoká r. šípková (R. canina) nebo r. svraskalá (R. rugosa).
V nejzazším případě můžeme využít i silně vonné plnokvěté odrůdy moderních růží.

Domácí příprava

Sklízíme ještě nerozvinutá poupata a okvětní plátky nově otevřených květů – sušíme je ve stínu.
Přidávají se do čajových směsí – vylepší jejich vzhled i chuť.
Z čerstvých květů se připravuje růžová voda, která se používá na ochucení dezertů, ale také jako pleťové tonikum proti vráskám a na rozjasnění unavené pleti.
Máme-li problémy se zažíváním – pak zkusme smíchat bílý jogurt s hrstí nahrubo nasekaných čerstvých okvětních růžových plátků.