BAREVNÉ KRÁSKY PODZIMU

Pestrobarevnost podzimu zajišťují nejen barevné listy našich dřevin či dozrávající plody na jejich štíhlých výhoncích, ale především půvabné květy podzimních trvalek. Pokud se rozhodneme rozzářit naši zahrádku, pak postačí zajít do zahradnictví nebo do obchodních center a vybrat si.

Exotické podzimní krásky

A na vybranou skutečně máme … můžeme se rozhodnout pro známé domácí krásky nebo třeba pro ty exotické, jimž se v našem podnebí bude dařit.

Hlohyně, ambroň a anemonka

Nenáročná dřevina hlohyně (Pyracantha coccinea) pochází z oblastí jižní Evropy a části Blízkého východu. Na podzim nás upoutávají její barevné plody (podle kultivaru mohou být oranžové nebo žluté, ale vždy velmi nápadné).
Dá se výborně tvarovat, takže si z ní můžeme vypěstovat třeba živý plot. Daří se jí na slunci, s propustnou a sušší půdou. Můžeme ji pěstovat i ve větší nádobě a umístit ji na terasu.

Krásný nádherně zbarvený nejlépe solitérní strom se vyjímá ve středně velkých a větších zahradách a jmenuje se ambroň (Liquidambvar styraciflua). Během podzimu nám předvádí překrásné barvy: žluté listy postupně přecházejí do oranžové, červené a vínové barvy. Zajímavá je i jeho kůra a plody. (Z pryskyřice se dokonce v minulosti vyráběly žvýkačky.)
Dřevina sice roste pomalu, ale můžeme si ji koupit už dospělou, vyšší. Dožívá se mnoha let, proto je třeba dobře si promyslet, kam ji umístíme, neboť přesazování není vhodné. Právě podzim je pro ambroň také vhodným časem výsadby – potřebuje slunečné místo, propustnou a spíše kyselejší půdu.

Anemonka (Anemone hupehensis) (se zajímavým slovenským pojmenováním větrnice) jsou mohutně působící trsy plné půvabných (růžových či fialových nebo bílých) květů, jež se objevují již začátkem podzimu. Pochází z Číny (z provincie Hupeh) a čínsky se nazývá „květ rozbité mísy“. Rostlinu pěstujeme ve vegetačních nádobách, ale i na záhoncích, kde se uplatní především v asijském stylu, vyniká také u jezírek… Je však třeba ponechat jí dostatek místa, aby lépe vynikl její půvab.
Potřebuje spíše polostín a humózní, mírně vlhkou půdu. Nedaří se jí na slunečním úpalu a ve vysychající půdě. Připravíme pro ni dostatek místa, aby její krása lépe vynikla, nemá ráda přesazování, pak bohatěji kvete. A i když ji najdeme v nabídkách právě nyní, vysadit si ji je lepší na jaře s kompaktním kořenovým balem.

Oměj, ploštičník a třapatka

Z východní Číny a východního Ruska pochází také krásná (i když pozor: jedovatá) trvalka (Aconitum carmichaelii) oměj Carmichaelův, říká se jí také např. čínský vlčí mnich. Rozkvétá už začátkem podzimu, ale hezké jsou i její tmavozelené listy.
Vyniká ve smíšených květinových záhonech. Vybereme pro ni polostinné až stinné (spíše chladnější) místo, hlubokou půdu s humusem a vláhou, kde se bude krásně rozrůstat a bohatě pokvete.

Méně známou, ale přesto také atraktivní trvalkou, která nás překvapí neobvyklým kvetením je ploštičník hroznatý (Cimicifuga racemosa). Protože je vyšší a mohutnější, vysazujeme ji spíše do pozadí – hodí se do zahrad v přírodním stylu, na venkov, k chatám a chalupám…
Nejlépe se jí bude dařit na polostinném nebo stinném místě s humózní a vlhčí půdou. Hezky se pak rozroste, nesmí se však příliš často přesazovat. Vyhovuje jí sousedství s kapradinami, ostřicemi, hortenziemi…

K oblíbeným rostlinám, kterou si můžeme pořídit v různých kultivarech, patří také známá kráska třapatka nachová (Echinacea purpurea). Nápadná rostlina bohatě kvetoucí od léta do podzimu, která svými bílými či růžovými květy láká užitečný hmyz, se stane ozdobou každého záhonu. Kromě krásy v sobě skrývá také léčivé účinky, čímž se její hodnota ještě zvyšuje.
Má ráda slunné a teplé stanoviště s propustnou sušší půdou.