PROČ PĚSTOVAT FAZOLE

Fazole jsme včas sklidili a také „vyluštili“ Ale proč vlastně luštěniny pěstujeme. Jak je máme správně skladovat. A jak je v kuchyni upravujeme a pak konzumujeme? Mají výbornou chuť, dají se upravit na mnoho způsobů… a navíc jsou zdravé!

Historické fazole a některé druhy

Rod fazolí zahrnuje asi 50 druhů, všechny pocházejí z Jižní a Střední Ameriky (Mexiko, Guatemala…). Jedná se o velmi starou kulturní plodinu, jejíž nejstarší nálezy pocházejí z doby 5 tisíc let před naším letopočtem. Patří k nim hlavně nejznámější fazol obecný (P. vulgaris) nebo také fazol šarlatový (P. coccineus). V současnosti jsou to nejvíce pěstované druhy fazolu, a to zejména v Africe a tropické Americe, ale pěstují se vlastně po celém světě. Do Evropy byly oba druhy dovezeny během 16. století.
Fazol šarlatový se využívá nejen jako jednoletá zelenina, ale také jako okrasná, výrazně červeně kvetoucí, ovíjivá letnička.
K dalším “světově” známým patří také f. měsíční (P. lunatus) a f. ostrolistý (P. acutifolius).

Jezme luštěniny, jsou zdravé

Fazol (Phaseolus) patří do skupiny rostlin nazývané luštěniny nebo také luskoviny. Zahrnujeme k nim kromě fazolí také hrách, čočku, cizrnu, sóju, bob, vikev, lupin a také podzemnici olejnou.
Luštěniny mají vysoký obsah bílkovin, běžně obsahují sacharidy, velké množství vitaminů skupiny B a také dost nerostných látek. (Až na sóju a podzemnici olejnou jsou všechny luštěniny chudé na tuky.)
Díky vysokému obsahu bílkovin jsou důležitou součástí stravy vegetariánů, jsou také vhodné pro diabetiky, neboť mají nízkou hladinu glykemického indexu. (Glykemický index (GI) je poměrné číslo vyjadřující rychlost, za kterou se sacharidy obsažené v přijímané potravě přemění na glukózu a ta se následně dostane do krevního oběhu. V podstatě je to hodnota, o kterou se zvedne hladina cukru v krvi po konzumaci potravin s obsahem sacharidů.)

A fazole?

Semena fazolu, zvaná fazole, patří mezi nejvýznamnější luštěniny. Nejčastěji se vaří nebo melou na mouku, jako zelenina se používají také nezralé fazolové lusky.
Můžeme je přidávat do gulášů, ideálně se hodí do salátů nebo jako zavářka do polévek, ale připravujeme z nich i samostatný pokrm… Vynikající jsou bílé fazole, po uvaření mají jemnou chuť, také proto jsou vhodné i pro děti.

Úprava luštěnin před konzumací

S výjimkou čerstvého hrášku by se luštěniny především kvůli nestravitelnosti svého obalu neměly konzumovat syrové. Navíc by nám mohly způsobit vážné potíže toxické látky, které luštěniny obsahují – těch se však jednoduše zbavíme, a to jednak namáčením a dále tepelnou úpravou – varem.
Doba máčení je asi 12 hodin – pak tuto vodu vylijeme a luštěniny vaříme v čerstvé vodě. (Otrava syrovými fazolemi se projevuje hlavně nevolností, průjmem a zvracením.)

Fazole – pěstování – sklizeň a luštění

Luštěniny mají vysokou schopnost soužitím s baktériemi vázat dusík …a proto potřebují jen málo hnojiva. (A to je také důvod, proč je využíváme, potřebujeme-li obnovit či vylepšit hodnotu půdy, z níž už byl dusík vyčerpán.)
Sklízíme je postupně, jak začnou dozrávat. Rostlina nám sama dává najevo svou zralost a připomíná čas sklizně. Listy pomalu žloutnou a opadávají. Lusky zasychají postupně, tvrdá a správně vybarvená semena v nich zvonivě chrastí, protože jsou už zralá.
Jak se luští luštěniny? Fazole jsme včas otrhali a musíme je také vyluštit…tedy vyloupat. Zrna pak je třeba nechat na chladném a suchém místě dosušit. Nesmíme příliš váhat, protože bychom se mohli setkat se zrnokazem – broukem, který dokáže zničit i celou úrodu.