Použití střešní zeleně se stává více populární z mnoha důvodů. Mimo jiné udrží tato zeleň 50 procent dešťové vody, čímž se snižuje riziko místních povodní, voda udržovaná v systému se odpaří do ovzduší, a zlepší se tak minima, vegetační vrstva zachytává částečky prachu a očišťuje tím ovzduší. Redukuje navíc tzv. efekt horkého ostrova – beton a asfalt jsou během teplých dnů, které byly například v minulém týdnu, přehřáté, přičemž teplo je následně uvolňované, a právě to způsobuje i zvýšenou teplotu prostředí. Střešní zeleň absorbuje sluneční energii, a tím se teplota prostředí snižuje.
Ekonomická efektivita
Zeleň na střeše má i další klady – přikrytím střešní plochy ochráníme střechu před UV zářením, lze tedy předpokládat delší životnost střech. Izolační vrstvy přinášejí také úspory nákladů na topení a chlazení: v zimě je vegetační vrstva dobrým izolačním materiálem proti chladu, v létě zase proti vysokým teplotám.
Nemalým přínosem střešních zahrad je také to, že se zlepší vzhled budov a navíc izolační vrstva snižuje hladinu hluku zhruba o 8 decibelů.
Existují dva druhy systému střešní zeleně:
extenzivní (lehký, levný a nenáročný) a intenzivní (hrubší vrstva substrátu, větší udržitelnost vody).
Protože tyto rostliny jsou dodávané jako vegetační vrstvy, lze je uložit na střechu podle přání – tedy podle směru střechy, slunce či stínu. Výběr rostlin závisí na tom, jak je střecha orientovaná, kolik hodin sluníčka a stínu je během dne na určeném místě. Důležité je, aby se kontroloval během prvního roku vliv teploty, srážek a slunečních paprsků na vegetaci. Nebudou-li mít rostliny delší dobu vodu, usychají, jejich svěžest a zelená barva se vrátí až s deštěm. Abychom tomuto jevu zabránili, musíme při extrémním suchu zalévat. V opačném případě – v extrémních deštích – se může vytvořit mech. Ten zmizí až ve chvíli, kdy vegetační vrstvy po několika dnech uschnou.
Vděčný rozchodník
Na střechu vysazujeme trávy, keře nebo nenáročná a snad i trochu opomíjená trvalka a skalnička rozchodník. Ten bývá předpěstovaný ve speciálních ohnivzdorných kobercích, s perforací pro rozvoj zdravých kořenů. Mezi nejoblíbenější patří rozchodníky, které jsou odolné vůči suchu, nevyžadují zvláštní péči a krásně kvetou během celého léta. Jejich dužinaté listy jsou zelené, žluté nebo načervenalé a fungují jako zásobníky vody. Některé druhy rostou poměrně agresivně a mohou se stát nevítaným plevelem.
V období, kdy méně prší, můžeme zalít rozchodník tak, aby rostliny neumřely. Pokud vidíme, že jsou sušší, stačí jeden déšť a opět se zazelenají. Hnojivo se přidává jednou ročně, nejlépe na jaře v červnu. Je nutné také kontrolovat hodnotu pH, případně přidáme vápno.
Kdo má možnosti a chuť, může využít na střeše i další prvky zahradní architektury, například chodníčky, osadit lavičky – vytvoříme si tak příjemný kousek přírody při maximálním využití prostoru.