zdroj Pixabay

HELIAMFORA JE ATRAKTIVNÍ MASOŽRAVÁ ROSTLINA

In Okrasná zahrada, Poradna by walsla

Krásné tajuplné exotické… Jméno heliamfora označuje celý botanický rod patřící mezi masožravé rostliny. Heliamfory mají pověst rostlin náročných. Není to tak zcela pravda – pokud si zjistíme, co skutečně potřebuje a její požadavky splníme, přinese nám neobyčejnou radost, i když ji budeme pěstovat v panelovém bytě.

Masožravka z Jižní Ameriky

Heliamfory (Heliamphora)jsou jedny z nejatraktivnějších masožravých rostlin. Ve volné přírodě bychom je našli jen na malém území stolových hor ve východní Venezuele (Jižní Amerika). Jejich potravou je létající hmyz a také mravenci. Svou kořist loví do konvičkovitých pastí – tvoří je svinuté listy ve tvaru nálevky vyrůstající přímo ze země. Podle druhu mohou být vysoké od 8 až do 50 cm.

Co heliamfory potřebují

  • lehký rašelinový substrát (rašelina s příměsí perlitu a křemičitého písku)
  • velmi mnoho světla a poměrně nízkou teplotu do 30 °C
  • na zálivku měkkou čistou vodu (dešťovou nebo převařenou) a vysokou vzdušnou vlhkost

Když se ji rozhodneme pěstovat

Heliamforu můžeme pěstovat v zimní zahradě nebo ve skleníku (umístíme ji co nejníže k podlaze) a doma třeba ve skleněné vitríně nebo v akváriu u východního až jihozápadního okna, kde jí nehrozí přehřátí vzduchu. Během dne jí postačí rozptýlené světlo. Umístění na západ poskytuje málo světla a příliš tepla, severní orientace je sice dostatečně chladná, ale světlo je tu nedostatečné. Těmto masožravkám vyhovuje kolísavá teplota. Přes den od 19 až do 27 °C a v noci jen od 10 do 16 °C. Protože v našich podmínkách při vyšších teplotách zastavují svůj růst, omezíme jim během horkých letních dní zálivku. Během růstu zaléváme menšími dávkami, ale zato častěji – střídáme přitom způsob: odspodu a svrchu. Heliamfora nám bude vděčná, pokud jí do pastí budeme dolévat měkkou vodu. Jestliže nám rostliny dobře rostou (znamená to že jsme jim vytvořili optimální podmínky), můžeme je pak až 4 krát ročně přihnojit listovým hnojivem.

Přesazování a rozmnožování

Přesazujeme ji koncem zimy, a to jednou za jeden až tři roky. Dospělé rostliny, které už tvoří trsy, by měly mít květináče o velikosti od 20 až do 25 cm. Použijeme kyselou vláknitou rašelinu. Můžeme do ní přidat hydroponické médium agroperlit (v poměru 2 : 1).

Rozmnožovat je můžeme vegetativně při přesazování dělením trsů. Jinak to zkusíme vysetím čerstvých semen na povrch čisté rašeliny. U výsevu je třeba udržovat stoprocentní vlhkost a teplotu od 18 až do 25 ° C. Jakmile semena vyklíčí, vlhkost větráním snížíme. Malé semenáčky jsou totiž velmi citlivé na hnilobu. V prvním roce rostou velmi pomalu.