BARBORKY A VĚTVIČKY ZE ZAHRÁDKY

Svatá Barborka přichází 4. prosince – což znamená že do Štědrého dne zbývá už jen 20 dní. Ke starým lidovým zvykům patří větvičky ovocných stromů, které si přineseme ze zahrádky a těšíme se, že nám do Vánoc rozkvetou. Pohanské dívky však věřily, že jim větvičky mnohé napoví.

Rozkvetlé barborky příslib nového jara

Větvičky ovocných stromů z vlastní zahrádky dáváme doma do vázy, dnes nám vytvářejí sváteční dekoraci a možná si ani nevzpomeneme na původní význam tohoto pohanského zvyku. Barborky o Vánocích rozkvetlé symbolizovaly příchod nového života, zimní slunovrat oznámil konec zimy, kterou zanedlouho vystřídají rozkvetlé stromky v přírodě.

Větvičky mají kouzelnou moc

Tento starý zvyk je také spojován se svatou Barborou, která prý byla sťata vlastním otcem a cestou na popraviště si utrhla větvičku, která jako zázrakem uprostřed zimy vykvetla. Pro zvědavá děvčata, která toužila po vdavkách, znamenaly rozkvetlé barborky, že se určitě do roka vdá. Pokud vyraší jen zelené lístky, nenastane u nás žádná změna, zlatá kvítka jsou příslibem většího bohatství, dobrého zdraví a štěstí rodiny. Naopak nevykvete-li větvička, čeká nás smůla a hubený rok.

Aby barborky vykvetly na Vánoce

Dřevina, kterou jsme si vybrali, má být minimálně deset let stará (tomu už nebude ztráta nějaké ta větvičky vadit). Dobře si ji prohlédneme a vybereme větvičku s velkým množstvím květních pupenů.
Podle tradice máme jít pro barborky 4. prosince ráno, když se první sluneční paprsek dotkne obzoru. Větvičky máme odlomit nikoliv uříznout. Samozřejmě si dáme pozor, abychom stromku nijak neublížili. Teprve doma si pak větvičky seřízneme ostrým nožem. Šikmý řez má zajistit, aby vznikla dostatečně velká plocha pro příjem vody. Pokud chceme mít jistotu, že barborka skutečně do Vánoc rozkvete, ponoříme ji celou do teplé vody a necháme ji v ní i přes noc. Pak je vložíme do vázy naplněné studenou vodou – na části větvičky, která bude pod vodou, pupeny odstraníme. Vázu postavíme na chladnější ale světlé místo. Vodu nevyměňujeme, jen ji pravidelně doplňujeme. Asi 5 až 12 dní před kvetením přeneseme větvičky do pokoje s běžnou teplotou.
V panelákovém (vtšinou přetopeném) bytě se může stát, že pupeny občas zasychají – pomůže nám pravidelné rosení.

Jaká dřevina je vhodná na barborky

Na barborky se nejlépe hodí třešeň, ale zvolit můžeme i višeň, slivoň, jabloň nebo meruňku, anebo krásnou zlatici.

Slivoň (Prunus) je rozsáhlý rod stromů a keřů z čeledi růžovitých, zahrnuje oblíbené dřeviny (švestka, meruňka, višeň, třešeň, slíva, mandloň, broskvoň, trnka, střemcha…). Jejich květy krásně voní.
Třešeň (Prunus avium) z čeledi růžovitých je statný otužilý strom, který roste i v horských polohách, kde se jiné ovocné stromy už nenacházejí. Má silnější letorosty a pupeny bývají nahuštěné na koncích postranních větviček. Bílé květy se objevují během dubna a května.
Višeň (Prunus cerasus) patří také k růžovitým. Její větvičky jsou na konci převislé a bílé květy rostou ve svazcích (kvete začátkem května).
Slivoň švestka (Prunus domestica) má bohatě větvenou korunu. Mladé letorosty jsou zelené a mírně chlupaté, pupeny mají většinou kuželovitý tvar. Květy jsou zpočátku zelenkavé a také jemně ochmýřené.
Jabloň (Malus) patří mezi stromy dlouhověké, je také z čeledi růžovitých a u nás jsou nejrozšířenějším ovocným druhem. Bílé květy mají vnější červenavý nádech.
Meruňka (Prunus armeniaca) kvete ještě dříve než broskve, a proto nemohou být pěstovány tam, kde hrozí jarní mrazíky. Bílé nebo bledě růžové květy vyrůstají většinou jednotlivě.