A je tu první listopadový týden – co bychom mohli na zahrádce stihnout?
V suchém podzimu je třeba zavlažovat nejen nově vysázených ovocné stromky, ale i staré stromy, zejména meruňky a broskve. Stromy, které nebyly před příchodem zimy dostatečně zásobené vláhou, snadněji namrzají.
Rodící stromy mají pět hlavních období, kdy by neměly trpět nedostatkem vláhy. Posledním z nich je právě období opadávání listů – tehdy stromy často zanedbáváme. Vlásečnicové kořínky rostou v tomto období intenzivní, přičemž odčerpávají vláhu. Na jaře se již netvoří a stromy nám často vysychají – mnohdy se pak nesprávně domníváme, že vymrzly.
Spadlé listí ze stromů a keřů shrábne a kompostujeme s anorganickými hnojivy, případně s páleným vápnem.
Důležitou podzimních prací je rytí, při něm odstraňujeme všechny zbytky i podzemní části. Přestože je to časově náročná práce, vězme, že nám ušetří čas při odplevelování v příštím roce.
Záhony, na kterých budeme pěstovat zeleninu první tratě (košťáloviny, rajčata a další plodová zelenina) pohnojíme chlévským hnojem nebo kompostem případně zaryjeme vypěstované zelené hnojení.
Zrytou půdu ponecháme v hrubé brázdě na celé zahrádce. Lépe se tam udrží sníh, lépe promrzne a odpočine si.
Ani teď nezapomínáme na využití kompostu – jeho zralou hotovou část můžeme použít při rytí na hnojení.
Kompost ještě možná stačíme přeházet a připravit tak na jarní použití.
Pokojové květiny už nepřihnojuje, podle potřeby je zaléváme, kontrolujeme jejich zdravotní stav a zbavujeme je prachu.