Jaro a podzim jsou období, kdy nám černý bez (Sambucus nigra) nabízí své dary.
V prvním případě sbíráme květy, abychom si z nich udělali šťávu, či jinou pochoutku. Na začátku podzimu si zase z jeho bobulí můžeme udělat sirup, džem nebo léčivou tinkturu.
Ne nadarmo se říká: před heřmánkem smekni, před bezem klekni.
Bez černý roste nejčastěji na krajích lesů, v opuštěných zahradách. Od pradávna se z jeho květů vyráběla mast na popraskané ruce, z listů pro změnu mast na podlitiny, z kořenů a kůry zase projímadla.
V současné době lidé vyhledávají hlavně květy, z kterých se připravuje osvěžující džus nebo sirup, který déle vydrží. Suché květy se dávají do čajových směsí, které se pijí jako prevence proti nachlazení, kašli a bolesti v krku. Posilují imunitu, mají protizánětlivý i močopudný účinek, dobře se kombinují s mátou či lípou. Navíc květy bezu obalované v těstíčku a usmažené mohou být netradičním dezertem.
Využívají se také plody bezu – černé bobule. Jsou bohatým zdrojem vitaminu C, obsahují i přírodní barvivo, které se využívá v potravinářství a textilním průmyslu, bobule působí také jako výborný antioxidant. Pozor: syrové plody bezu jsou jedovaté, je třeba je krátce povařit, aby se z nich odboural jed. Ten obsahují i stopky, proto je nutné plody před zpracováním obrat.
Tinktura – v kombinaci s jinými bylinkami – posílí imunitu během sychravých podzimních dnů. A jak na to? Nasekáme 25 g plodů bezu, kousek celé skořice rozlámané na kousíčky, 20 g máty a 10 g čerstvého strouhaného zázvoru, zalijeme 400 ml vodky, pak necháme tři týdny stát na chladném tmavém místě a jednou denně protřepeme. Po uplynutí této doby přecedíme do tmavé lahve s uzávěrem. S tinkturou zacházíme opatrně, jako prevenci používáme několik kapek, při nachlazení ji můžeme zvýšit na jednu čajovou lžičku 2 až 3krát denně.