Kdysi se používaly jako platidlo i jako plnohodnotná potravina, která často nahrazovala brambory, dodnes je kaše z něj vhodná jako příloha k masu – kaštan jedlý, který je typickou pochoutkou pro současné roční období.
Kaštanovník jedlý zahrnuje asi 14 druhů, které rostou v jižních částech mírného pásma severní polokoule.
Strom bývá vysoký až 30metrů a průměr jeho kmene může mít dva metry. V době květu jsou samčí květy ve svazečcích uspořádané v 10 až 25centimetrů dlouhých jehnědách, samičí po 1 až 3 nejčastěji na bázi samčích jehněd. Plodem jsou nažky zvané kaštany, které jsou po 1 až 3 uzavřeny v pichlavé číšce. Kvete v červnu až červenci.
Kaštanovník vyžaduje hluboké, minerální, nevápnité a čerstvě vlhké půdy a teplé a chráněné stanoviště. Množí se semeny (kaštany), které se po zimním, chladnějším uskladnění sejí na jaře (duben), kdy obvykle začnou spontánně klíčit. Během prvních několika zim je nutné mladé rostliny přezimovat v chladnější místnosti, aby je nepoškodily nebo nezničily mrazy.
Strom začíná plodit ve věku 15 až 40 let a dožívá se zhruba 500 let, ale za vhodných podmínek se může ve vzácných případech dožít věku i přes 2 000 let.
Léčivé účinky jedlých kaštanů se využívají mnoho let, pomáhají při střevních onemocněních, dýchacích problémech i vysokém krevním tlaku. Podíl vitaminu C v jedlých kaštanech je srovnatelný s jeho obsahem v citronech, kromě toho jsou bohaté na vitaminy B, E, K a minerální látky jako jsou zinek, železo, hořčík, fosfor, draslík, ale také tanin, který je účinným antioxidantem.
Jemná nasládlá chuť plodů se hodí jak do koláčů, tak i k masu. Kaštanové pyré se používá jako náplň do pečiva, skutečnou delikatesou je krocan s kaštanovou nádivkou. V cukrárenském průmyslu se používá kaštanová mouka k přípravě palačinek či jako přísada do těstovin. Francouzi vyrábějí kaštanový nugát z pyré, karamelu a medu.