V zahradnictvích je v současné době široká nabídka rostlin a záleží na nás, jaké listnaté stromy či keře si na živý plot vybereme. Vybrali jsme pro vás několik opadavých a připomínáme i možnost těch stálezelených.
Buk lesní (Fagus sylvatica) – jeho zelené listy se na podzim získávají měděnou barvu a na rostlině zůstávají během celé zimy. Má-li dostatek živin, vytvoří i ve stínu bohatý živý plot, dají se z něj vytvarovat i obloukovité tvary. Na běžný metr je třeba tři rostliny.
Další možností je oblíbený ptačí zob (Ligustrum vulgare), kterému se daří ve vlhkých i sušších vápenatých půdách. Roste i ve stínu jiných stromů a keřů, nepřekáží mu ani konkurence kořenů. Dorůstá do výšky jednoho až dvou metrů, na trhu se objevily už i vyšlechtěné miniaturní odrůdy, které jsou vhodné na živé ploty. Na jeden metr je třeba tři rostliny.
Habr obecný (Carpinus betulus) je klasikou mezi opadavými živými ploty. Daří se mu ve všech typech zeminy a rychle vyroste do výšky dvou až čtyř metrů. Vytvoří hustý živý plot, v červnu si ale musí udělat silný řez. Stejně dobře roste ve stínu i na slunečním místě, ve stínu mu ovšem opadává listí později, téměř až v zimě. Na běžný metr jsou zapotřebí tři až čtyři rostliny.
Javor babyka (Acer campestre) lze rovněž použít k vysazení u nás trochu netradičního plotu. Vyhovují mu slunečná místa až polostín s vápenatou, ne příliš mokrou hlinitou půdou, kde dorůstá do výšky dvou až čtyř metrů. Jeho typicky tvarované listy se na podzim zabarví do žluta. Je mimořádně odolný proti mrazům a větru, ale je lepší na jaře ho neřezat – jeho větve mají totiž hodně rostlinné šťávy podobné mléku, která se během roku ztrácí. Právě proto je lepší dělat řez až v létě. Na jeden metr je potřeba dvě až tři rostliny.
Náš tip: ze stále zelených dřevin můžeme na živý plot použít také tis (Taxus baccata), bobkovišeň lékařskou (Laurocerasus officinalis), túji (Thuja occidentalis) nebo cesmínu ostrolistou (Ilex aquifolium).