V současném zimním období častěji saháme po koření známém jako hřebíček, které přidáváme do perníčků, grogu, punče či svařeného vína.
Odkud pochází a co to vlastně je? Hřebíčky patří mezi první koření, s nímž se začalo obchodovat. Dnes jsou rozšířené po celém světě, ovšem nejvíce se využívají v Indii, Číně a Indonésii, kde je dokonce míchají s tabákem a vyrábějí populární cigarety. U nás si bez vůně hřebíčku neumíme představit především Vánoce, kdy jejich pronikavá vůně společně se skořicí navodí tu správnou vánoční atmosféru.
Toto malé voňavé koření jsou vlastně usušená neotevřená poupata květů tropického stálezeleného stromu hřebíčkovce vonného (Syzygium aromaticum). Nejvíce se pěstuje na Zanzibaru, Madagaskaru a v Indonésii. Vyhovuje mu velmi teplé klima s dostatkem srážek. Strom s nízkým kmenem pokrytým našedlou kůrou dosahuje výšky až 20 metrů a kvete dvakrát ročně. Kožovité tmavě zelené listy bývají dlouhé 6 až 13 cm a jsou široké 3 až 6 cm.
Rozkvetlý hřebíček nemá okvětní lístky, z dlouhé červené „rourky“ srostlých kališních lístků vyrůstá jen trs tyčinek a pestíků. Ovšem vidět rozkvetlé květy je spíše raritou, protože poupata utrhnou sběrači dříve, než se otevřou. Dělají to v době, kdy se barva poupat mění ze zelené na oranžovou až rudou, protože tehdy obsahují nejvíce aromatických látek. Tuto dobu je nutné správně vystihnout – pokud se totiž květ otevře, je bezcenný. Poupata po usušení na slunci získávají tmavou hnědou barvu a dřevnatou konzistenci.
Koření – Chuť hřebíčků je intenzivní, pálivá, s podtónem pepře a kafru. V kuchyni je musíme používat opatrně, aby svou chutí nepřebily jiná koření. Přidané do nápojů, jako jsou punč či „svařák“, umí zahřát organismus. V našich končinách tímto kořením ochucujeme například maso i rýži, hřebíčky přidáváme také do některých ovocných a zeleninových zavařenin a i do sladkých jídel či koláčů.
Lék – Hřebíčky mají i generacemi ověřené léčivé účinky, podporují hlavně trávení a povzbuzují chuť k jídlu. Bolí vás zub? Zakousněte se do hřebíčku, působí jako mírné anestetikum. V minulosti se hřebíčky běžně používaly pro osvěžení dechu, ústní dutinu zároveň dezinfikovaly. Jejich dezinfekční účinky se využívají dodnes, silice z hřebíčků jsou součástí zubních past a jsou účinné i při léčbě poranění či revmatických bolestí.