K čemu je dobré pařeniště
Každý rok vyvezeme zeminu z hlubokého pařeniště, a když není půda příliš zmrzlá, je skvělým místem pro uskladněním kořenové zeleniny a košťálovin. Kořenovou zeleninu přesypeme zeminou nebo pískem, do pařeniště můžeme dát i košťáloviny s kořenovým balem a také nahrneme na ně zeminu. Po nástupu silnějších mrazů pařeniště zateplíme vrstvou slámy.
Uskladnění ovoce a zeleniny ve sklepě
Zahradní sklep nebo sklep přímo v domě, ve kterých ukládáme na zimu zeleninu, jablka, brambory apod., pravidelně větráme. Když přijdou silnější mrazy, uzavřeme je nebo dokonce obložíme polystyrénem. Ve sklepě regulujeme optimální teplotu (1 až 4°Celsia) a vlhkost vzduchu, ta by měla dosahovat zhruba 90 procent. Kdyby tomu tak nebylo, museli bychom vlhkost upravit navlhčením rašeliny nebo občasným vylitím vody na podlahu.
Když zjistíme, že zelenina uvadá, raději ji zlikvidujeme, odstraníme i plody, které začaly hnít, několik kořenů petržele a pažitky přesadíme do květináčů a dáme klidně do kuchyně. Cibuli sazečku zase držíme v teplotě 15 až 18 stupňů Celsia, aby v létě nezačala kvést.
Stálezelené stromy
Z jehličnanů, například tújí, setřeseme sníh, pokud na něm je, aby se nepolámaly větve. Zejména stromy vysazené na podzim trpí nedostatkem vláhy. Mezi promrzlými kousky zeminy se voda nachází v podobě ledu, ten ale neumí kořeny absorbovat ani v případě, kdy teplota vzduchu přechodně vystoupí nad nulu. Během delšího období sucha a ve dnech, kdy nemrzne, zalijeme vždy zelené stromy dostatkem vody, jejich listy umyjeme od prachu silným proudem vody.
Ovocný sad
Stromy, jejichž kořeny jsme přikryli jen zeminou, přikryjeme ještě chvojím. Ještě než napadne pořádná pokrývka sněhu a přijdou silné mrazy a nízké teploty, navozíme pod stromy kompost, listí nebo slámu. Když napadne sníh a je měkký, můžeme pod peckoviny rozházet draselné hnojivo.