JAK HNOJIT ZELENINU

In Okrasná zahrada, Poradna, Zelenina by walsla

Je nezbytné dodržovat jisté zásady, vyvarujeme se tím jak zbytečným výdajům, tak i práci navíc.
Nadměrné zatěžování půdy nadbytkem minerálních živin nebo naopak neposkytnutí jejich potřebného množství – to jsou základní chyby, kterých se při pěstování často dopouštíme.

Raná zelenina a dusíkatá hnojiva

Dusík potřebuje většina druhů zeleniny v první fázi růstu, hlavně na jaře. V létě ho omezíme, na podzim vynecháme dusíkatá hnojiva zcela – tento prvek totiž rostlinám snižuje odolnost vůči mrazu. Dusíkatá hnojiva a kompost nejsou vhodná pro zapracování do půdy před vyséváním ani před výsadbou raných a rychlených zelenin. Vysoký obsah dusíku přijímaný z půdy se v prostorách skleníku či pařeniště v zelenině ukládá ve formě dusičnanů, a tím se kvalita úrody snižuje. Platí to hlavně pro hlávkový salát, ředkvičky, ranou karotku, mladou cibulku, rané kedlubny i špenát. Na rychlenou zeleninu proto raději dusíkatá hnojiva nepoužíváme.

Pozor na chlór – velmi malé množství chlóru rostlinám obvykle neškodí, některé zeleniny jsou na něj ale citlivé. Na nízké dávky chlóru jsou tolerantní celer, mrkev, rebarbora, zelí, křen, kedlubna, květák, můžeme je tedy přihnojovat draselnými hnojivy v chloridové formě, jako je například NPK. Když si nejsme jisti, zda je zelenina na chlór citlivá, zvolíme raději draselná hnojiva v síranové formě. Můžeme jimi přihnojit brambory, okurky, papriky, česnek, fazoli nebo hrách.

Je výhodou, že v současné moderní době si může vybrat hnojiva, která jsou určena přesně pro tu kterou skupinu zeleniny. Například hnojivo na plodovou zeleninu můžeme použít na okurky i rajčata nebo papriky. K dostání jsou v obchodech i přípravky na konkrétní druhy, třeba jen na rajčata, jen na papriku apod.