Dnes si pochutnáváme na zelené… tedy na zelených rostlinách, či bylinkách. A jak jsme včera začali, můžeme dnes pokračovat, neboť po Zeleném čtvrtku, kdy odletěly zvony do Říma, následuje tajemný Velký pátek – nabízí se nám možnost najít nějaký poklad. A možná tím nebyl myšlen ani poklad ze zlata a drahého kovu, vždyť potkat přítele, uvědomit si cenu rodinné pohody a zdraví…
Každopádně určitě stojí za to vyjít si do přírody, byť bychom nehledali nějakou jeskyni, která by se před námi otevřela, neboť pro zahrádkáře (a nejen pro ně) je přece příroda pravým pokladem, (i když právě dnes bychom neměli ani rýt či okopávat).
Následuje Bílá sobota – končil půst, vrátily se zvony z Říma, hospodyňky uklízely, bílily, zdobila se vajíčka. Zvláštní pozornosti si užívaly ovocné stromy – byly probouzeny k příští úrodě.
V neděli – na Boží hod velikonoční, křesťané mu říkají také Den Páně, se pekl beránek a od každého svěceného velikonočního pokrmu dostávala příroda – pole, studna, zahrada…
O Velikonočním pondělí zvaném také Červené nebo Mrskané se dívky podrobují velikonočnímu výprasku, aby byla po celý rok čerstvá a svěží.
Velikonoční beránek
Co potřebujeme
500 g polohrubé mouky, 120 g másla, 120 g cukru, sůl, 30 g droždí, 1/3 l mléka, 4 žloutky, vanilku, citronovou kůru, hrst rozinek, hrst mandlí, tuk na vymazání formy – beránka, strouhanku na totéž
Jak na to
Z poloviny šálku vlahého mléka, lžičky cukru a droždí uděláme kvásek. Máslo utřeme s cukrem a žloutky, přidáme vanilku, citronovou kůru, vykynutý kvásek, sůl, mouku a mléka tolik, aby těsto bylo pěkně vláčné. Naposledy přidáme omyté rozinky a oloupané nakrájené opražené mandle. Formu silně vymažeme tukem, vysypeme strouhankou, naplníme těstem. Necháme kynout na teplém místě. Pečeme ve středně vyhřáté troubě. Po upečení opatrně vyklopíme, pocukrujeme, uděláme oči z rozinek a krk ozdobíme stuhou.