Plodiny vyžadují pravidelnou péči i na sklonku léta, tedy až do sklizně. Práce je na zahradě dost i v srpnu. A co ještě v těchto dnech zelenina potřebuje, abychom úspěšně ukončili sezonu?
Na prvním místě je péče o půdu. Na hnojení používáme kompost, ale i jiný druh organického hnojiva – díky tomu půda nevyžaduje tolik pozornosti a déle si udrží pozitivní vlastnosti.
Důležité je okopávání půdy – mělké zkypření kolem rostliny, stačí do hloubky dvou až tří centimetrů. Narušíme tím křehké kořínky mladého plevele, které tímto zničíme už na začátku růstu.
Pro řadu plodin je nezbytná pravidelná zálivka, například kedlubna potřebuje nejvíce vody během intenzivního růstu bulvy, před sklizní má zvýšené nároky zase salát nebo ředkvičky. U některých druhů naopak je třeba před sklizní zálivku omezit, týká se to například hlávkového zelí. Důležitá je i teplota či kvalita zálivky, plodová zelenina vyžaduje spíše vodu takzvaně odstátou přímo ke kořenům.
Ještě stále můžeme vysazovat některé druhy zeleniny, dáváme je na prázdná místa, jež zůstala po sběru raných brambor, brokolice či hrášku. Využít tento prostor lze na pěstování ředkviček a cibule ze semen. Do příštího jara vydrží na zahradě mrkev, petržel, pórek i kozlíček polníček.
Petržel, kterou vysejeme v srpnu, slouží k dopěstování čerstvé jarní natě. Mrkev – karotku je možné zasít v první polovině srpna do volné půdy, čímž ji urychlíme. Když bude šířka řádku 15 cm, doroste do velké mrkve. Pak ji zesekáme nať těsně nad půdou tak, abychom nepoškodili kořeny, přikryjeme vrstvou plev a pak i hnojem, aby mohla karotka přezimovat. Když přijde jaro, nať opět vyroste.
Od poloviny srpna do poloviny září je vhodná doba na setí cibule do volné půdy, která přezimuje na stanovišti až do příštího roku. Půdu musíme před tím řádně zpracovat, z cibulové zeleniny je k výsadbě sazenic v srpnu vhodný pórek s přívlastkem zimní.