Jistě znáte ten prastarý lidový adventní zvyk – kdy se 20 dnů před Štědrým dnem (4. prosince – na sv. Barboru) uříznou větvičky třešní nebo višní a vloží se doma do vázy, aby do Vánoc pěkně rozkvetly. Taková větvička nás nejen potěší a ozdobí náš domov, ale i prozradí, jestli se mladá dívka vdá, či v jakém měsíci nás čeká štěstí, hlavně však symbolizuje příchod nového života – návrat voňavého jara.
Abychom měli při dodržování této tradici úspěch, připomeneme si několik důležitých rad.
Stačí si na zahrádce najít pěknou větvičku, uříznout ji a donést domů do vázy. Měla by mít hodně pupenů, abychom zvýšili šanci, že nám přece jen rozkvete. Řez vedeme zešikma, aby řezná plocha byla co největší a větvička mohla lépe přijímat vodu. Po příchodu domů musíme naši barborku aklimatizovat – teplotní šok by ji asi neprospěl. Dáme ji tedy napřed do chladnější místnosti (sklep, chodba, zasklený balkon), pak ji teprve můžeme přenést do pokoje (ne však ke zdroji tepla). Nu a pak už se můžeme začít těšit, až se budou jednotlivé kvítky ukazovat v celé své kráse.
Na barborky jsou vhodné jak třešně a višně s něžnými bílými květy, tak i větvičky trnky nebo jabloně, krásné jsou i žluté kvítky forzýtie.
