Dobrý den, prosím nemohli byste napsat něco o přestupném roce? Proč a kdy vlastně vznikly přestupné roky? Máme totiž zvědavého vnoučka a rádi bychom mu na jeho zvědavé otázky odpověděli. Děkujeme – manželé Mikešovi.
Únor je měsíc, kdy začínají oblevy, taje sníh i led a ledové kry se noří do vody i do bláta – odtud tedy asi pochází jeho jméno. Latinsky se únor řekne Februarius, což znamenalo očištění. Původ slova není známý, ale v mnohých jazycích se jeho základ objevuje: německy Februar , francouzsky Février, anglicky February, italsky Febbraio, španělsky Febrero, rusky февраль a esperanto Februaro.
A ještě k dotazu o přestupném roku, který, jak víme, s přestupným rokem souvisí.
Kalendářní rok má 365 dní – Země vykoná dráhu kolem Slunce za 365,24219 dnů, což je asi 365 a ¼ dne. Proto se jednou za 4 roky tato malá nesrovnalost vyrovnává. O přestupných dnech se dozvídáme již v historii Egypta, tehdy (238 p.n.l.) byl každý 4. rok přidáván 1 den. (Ale ouha v systému byla chyba – za 128 let je 1 den navíc.) Přestupný den (i s tou chybou) zanesl do kalendáře roku 45 p.n.l. i Julius Caesar – jeho juliánský kalendář byl proto 1582 reformován papežem Řehořem XIII. V tomto gregoriánském kalendáři se tedy také vkládá 1 den, a to na konec měsíce února (děje se to každé 4 roky – ale pozor přestupné roky musí být vždy dělitelné 4 – výjimkou jsou staletí, ta musí být dělitelná 400). Ukážeme si to na příkladu: roky 1600, 2000 jsou přestupné, zatímco například 1700, 1800, 1900 přestupné nejsou.
Teď už si dovedeme lehce spočítat, kdy budou další přestupné roky: 2016, 2020, 2024…2096 – ale pozor 2100 ne!(protože 2100 není dělitelné 400)
Letos se budeme tedy těšit z jednoho dne navíc. Hezky si ho užijme.
(na obrázku věčný kalendář)