Libeček je mohutná vytrvalá aromatická bylina, která nám může dorůst až do 2,5 metrové výšky. Má dlouhé rozvětvené kořeny, kvete v červenci a srpnu drobnými žluto zelenými kvítky, z květenství pak semínka sama vypadávají.
Nenáročný libeček můžeme pěstovat na zahrádce i doma v květináči
Stanoviště mu vybereme slunné, roste však i v polostínu (hluboký stín mu ale nesvědčí), vzhledem k velikosti rostliny nezapomeneme na dostatečný prostor.
Potřebuje běžnou zahradní, humózní, kyprou půdu s dostatkem živin (je-li půda mokrá, těžká, roste jen slabě, hrozí zahnívání kořenů). Během vegetace ji několikrát zkypříme.
Důležitá je také pravidelná zálivka, hlavně pokud dlouho neprší, jinak by vadly okraje listů. Stejně jako ostatní bylinky ani libeček nehnojíme.
Libeček vydrží na stejném místě několik let. Protože není mrazuvzdorný, nadzemní část rostliny umrzá hned počátkem zimy, aby pak na jaře vyrůstaly nové voňavé výhonky. Na zimu si můžeme dát libeček do květináče a pěstovat doma, abychom mohli i v tomto období sklízet čerstvé voňavé lístky. Umístíme ho do světlé, ale chladnější místnosti, často jej zaléváme (pozor na přemokření).
Bylinu pěstujeme buď ze sazeničky nebo ze semen, což je trochu zdlouhavější, neboť patří k rostlinám rostoucím pomalu. Semena vysejeme koncem léta do pařeniště a na jaře je pak vysadíme na trvalé stanoviště, nebo vyséváme v březnu až dubnu rovnou na stanoviště. Jednodušší i rychlejší je vypěstovat libeček z kořenových puků, sazeničky získáme od sousedů či koupíme v zahradnictví.
V kuchyni využíváme hlavně jemné mladé lístky, ty starší tužší mají totiž hořkou chuť. Ale pokud budeme libeček pravidelně zastřihovat, a tím zpomalovat jeho růst i kvetení, bude neustále nově obrůstat. Průběžně sklízíme listy, nejlépe před odkvětem, protože pak hořknou.
Sušíme je a ukládáme do tmavých nádob, aby neztratily svou barvu, můžeme je i zamrazit. Sbíráme však i semena a kořen. Oddenky a kořeny omyjeme a sušíme ve stínu (teplota by neměla přesáhnout 40 °C).