Hody, hody doprovody, dejte vejce malovaný, nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička Vám snese za kamny jiný…
Velikonoce jsou tradiční oslavou jara
Velikonoce nazývané také Svátky jara jsou pro křesťany nejvýznamnějšími svátky v roce, jsou spojovány s legendou o umučení a vzkříšení Krista. Avšak už dávno v dobách pohanských měly Velikonoce silnou tradici – spojovaly se s příchodem jara.
Tyto jarní svátky slavíme po jarní rovnodennosti, přesněji první neděli po prvním jarním úplňku.
Ta pak může být v období mezi 22. březnem a 25. dubnem.
Letošní první úplněk vychází na sobotu 31. března, což znamená, že Neděle Velikonoční následuje hned 1. dubna. Té předcházelo šest postních neděl.
Pašijový týden
Poslední týden před Velikonocemi se nazývá pašijový. Ke každému dni se váží nějaké zvyky a tradice.
Například Modré pondělí a Žluté úterý byly určeny na úklid, o Škaredou středu se nikdo nemá škaredit, aby se pak nemračil po celý rok.
Na Zelený čtvrtek – měl by se prý správně jmenovat Naříkavý – odletěly zvony do Říma, Veliký pátek byl dnem ukřižování Krista, Bílá sobota – návrat zvonů a konečně Neděle velikonoční podle legendy zmrtvýchvstání.
K Velikonočnímu pondělí se už neváží žádné liturgické úkony, zato je důležitá z hlediska zvyků: pomlázka, malovaná vajíčka, zajíčci a beránci, osení, tradiční velikonoční pokrmy…