Sklidili jsme angrešt.
Pochutnávali jsme si na čerstvých plodech právě utržených z keříku. Zpracovali na kompoty, marmelády či džemy.
Využili v kuchyni jako náplň koláčů i buchet…
A možná právě přemýšlíme, jakou odrůdu tohoto vynikajícího ovoce ještě vyzkoušet.
Angrešt je srstka
Angrešt – srstka obecná – srstka angrešt – meruzalka srstka (latinsky Ribes uva-crispa). Je velice chutné ovoce malinko kyselé chuti, ale můžeme si vybrat i sladkou odrůdu.
Pěstuje se jako keř či stromek a je neuvěřitelně plodný, takže nám v zahrádce postačí jedna rostlina.
Například angrešt Invicta je dobře plodící odrůda silného vzrůstu a její velké plody mají příjemnou chuť.
Má rád světlé a slunečné, ale i mírně stinné stanovisko.
Půda by měla být vlhká, humózní a bohatá na živiny.
Protože kořeny angreštu jsou mělké a ploché, proto je důležitá dostatečná zálivka. Nesnáší sucho ani přemokření.
Vysazujeme jej buď na podzim, což je výhodnější, protože ještě částečně zakoření. Můžeme ho také vysadit na jaře, ale musíme mu dopřát dostatek vláhy.
Jáma na výsadbu by měla být cca 2 krát větší než je kořenový bal, aby byly kořen dobře chráněny. Do půdy přidáme trochu kompostu a můžeme i přidat výživu na bobuloviny.
Než rostlinu zasadíme, kořeny trochu zkrátíme a dáme ji do nádoby s vodou, aby ji pořádně nasála.
Připravíme si dostatečně vysokou podpěru, kterou přidáme ke polokmenu či vysokokmenu hned při výsadbě.
Okolí ovocné dřeviny chráníme posekanou trávou, listím, kompostem, tím také dodáme angreštu mnoho potřebných živin.
Na jaře už vytváří nové přírůstky. Ty slabé hned odřezáváme. Zdravé výhony zkracujeme na dva až čtyři pupeny – v dalším roce necháme čtyři až šest vzpřímených výhonů.
Poznámka na závěr: angrešt Invicta je odolná vůči padlí.