Máte také rádi lískové oříšky?
Proč si nevypěstovat na zahradě vlastní? Vždyť líska je přizpůsobivá a poměrně nenáročná rostlina.
A lískové oříšky mají nejen vynikající chuť, ale také obsahují mnoho minerálních látek.
Pravidelná konzumace lískových oříšků předchází tvorbě ledvinových kamenů
Francouzský fytoterapeut doktor Valnet tvrdí, že budeme-li jíst pravidelně lískové oříšky, můžeme předejít vzniku ledvinových kamenů, navíc mají i vynikající vliv při jejich léčbě.
Oříšky jsou dobře stravitelné, doplňují nám energii, obsahují dobré tuky, vitaminy B, kyselinu listovou, škrob, minerály (vápník, hořčík, mangan, fosfor, železo, draslík…).
Jsou doporučovány nejen nemocným, ale i mladým lidem, studentům, těhotným ženám, sportovcům.
Lískové oříšky podporují nervy, činnost mozku i srdce…
Jak pěstovat lísky
Líska se pěstuje ve tvaru keře (má dost široký), do menší zahrady, ale raději zvolíme kmenový tvar (čtvrtkmen nebo polokmen).
Vysazujeme je na místa, která třeba nejsou vhodná pro jiné ovocné stromy, může být i solitérem v trávníku.
Líska má ráda teplé stanoviště, nevyžaduje sice závětří, ale místa se silným větrem nejsou příliš vhodná, protože by pak mohl být pyl unášen jinam.
Většina kultivarů lísky se opylují cizím pylem, proto zásadně vysazujeme více kultivarů.
Budeme-li pěstovat více lísek, pak by mezi nimi měla být vzdálenost cca 3 metry.
Na výsadbu sazenic je nejvhodnější podzim, případně jaro
Rozhodneme-li se pro keř, pak ponecháme 5 až 7 hlavních výhonků.
U stromku pěstujeme korunku z nejsilnějšího vzpřímeného výhonku, asi ve výšce 60 až 100 cm (podle potřeby) – také u něj pak ponecháme 5 až 7 výhonků.
Líska začíná pravidelně rodit ve čtvrtém až pátém roce.
Má ráda teplé polohy, nevyžaduje však závětří. Pokud byste ji ale pěstovali na místech se silným větrem, pyl by mohl být unášena zbytečně na nežádoucí místo.
Daří se jí nejlépe na západním a jihozápadním svahu.
Líska není náročná na půdu, snese jak těžké, tak i ty lehčí hlinitopísčité s dostatkem humusu.
Vyhovuje jí mírně vlhké místo, avšak přemokřená místa jí neprospívají. Nedaří se jí ani na chladném či příliš suchém stanovišti.
Dobrou úrodu nám přinese, budeme-li ji pravidelně hnojit, ale jen do konce června, jinak by vyrůstalo mnoho nových výhonků, což by pak bylo na úkor budoucí úrody.
Používáme kompost, chlévským nebo slepičí hnůj.
Každý druhý rok odstraňujeme suché či nevhodně rostoucí výhony.