BRAMBORY ZDRAVÉ A NEMOCNÉ

Brambory jsou většinou – i když neprávem – považovány za zcela obyčejnou všední zeleninu.
Pocházejí z Jižní Ameriky, kde byly hlavním zdrojem výživy obyvatel již před více než dvěma tisíci lety. A v našem jídelníčku tvoří brambory jednu z nejdůležitějších součástí – jsou nejčastěji používanou přílohou, a staly se hlavní součástí tradičních staročeských receptů. Připomeňme například bramboráky, bramborové knedlíky, bramborovou polévku…

Brambory jsou prospěšné našemu zdraví

Neobsahují žádný tuk, zato v době ukrývají mnoho zdraví prospěšných látek, ať už je to vláknina, vitamíny (například vitamín C, B), bílkoviny, minerální látky (draslík, fosfor, hořčík, zinek, železo…) – jsou tedy vhodné k denní konzumaci. Jejich nevýhodou je vyšší podíl škrobu. Nejvíce důležitých látek se ukrývá ve slupce, nebo přímo těsně pod ní. Proto se doporučuje brambory neloupat, dobře je před vařením očistit a konzumovat je i se slupkou. Občas bývá slupka příliš tvrdá a my jsme donuceni ji odstranit. V tom případě používáme raději škrabku, která je šetrnější a neodstraní příliš velkou vrstvu brambory jako nůž.
Zužitkovat můžeme i vodu, v níž se vody vařily. Použijme ji pro další vaření – na oblíbenou česnečku nebo jako základ zeleninových polévek.
Obsah prospěšných látek i chuť brambor by mohlo pokazit špatné skladování. Proto je nutné věnovat předtím jejich stavu velkou pozornost – vyřadit mechanicky poškozené, nebo nemocné kusy. Hlízy, které jsou poškozené mechanicky neskladujeme, ale lze je hned konzumovat.

Brambory a jejich choroby

Výskyt chorob a škůdců na hlízách zhoršuje nejen jejich kvalitu, ale v některých případech je mohou zcela znehodnotit.
Snad nejškodlivějším onemocněním je plíseň bramborová – houbová choroba způsobená houbou Phytophthora infestans, na povrchu hlízy se vytvářejí šedé skvrny. Nejenže zapáchá, ale mezi uskladněnými bramborami nadělá mnoho škody, protože se rozšiřuje i na okolní hlízy. Pokud se na povrchu hlízy objeví hnědočerné hrbolky, které nejdou umýt, dají se seškrábnout (ale zůstává hodně odpadu) – brambory napadla houba Rhizoctonia solani – kořenomorka bramborová. Strupovitost (Streptomyces scabies), je vidět jen na slupce, ale u mladých hlíz, které nejčastěji napadá, může proniknout až do hloubky a narušit i klíčivost. Houba rodu Fusarium napadá nejčastěji brambory již uskladněné, ale nedozrálé, anebo také hlízy poškozené (buď mechanicky, anebo škůdci) – jedná se o fuzáriovou hnilobu. Nedozrálé hlízy poznáme podle zelených částí slupky, případně podle slupky se šupinami.

Bramboroví škůdci

K těm nejznámějším bramborovým škůdcům patří háďátka (napadají kořeny brambor) a drátovci (červi s tvrdým povrchem těla, které se zavrtávají do hlíz (a chodbičkami už se lehko dostane hniloba).