zdroj Pixabay

CHODNÍK V ZAHRADĚ

In Okrasná zahrada, Poradna by walsla

Chodník v zahradě je jednoduchá stavba – tvoří linie, které spojují různé části zahrady či okolí našeho obydlí (ať už domu, chalupy, chaty…), včetně těch odlehlejších míst. Je důležitou součástí prostoru zahrady.
Než se rozhodneme pro jeho stavbu, měli bychom si ji přesně a důkladně naplánovat. Nejdůležitějším aspektem by pro nás měla být vždy bezpečnost a funkčnost, ale samozřejmě i vzhled – tedy povrchová úprava.

Bezpečnost chodníků v zahradě

Chodník by měl by být hlavně bezpečný, ale samozřejmě i pohodlný, dostupný v každém počasí, dostatečně široký (minimum se uvádí  šedesát centimetrů). K dalším parametrům souvisejícím s bezpečností patří schůdnost (za každého počasí – ať za mokra tak i za mrazu) – což znamená dostatečné odvodnění, dále stejná úroveň s okolím… Jeho povrch musí být nejen rovný, ale také přiměřeně drsný, neklouzavý.

Volba materiálu

Podkladová vrstva má je nosná, ale má také funkci drenáže, takže vhodným materiálem je štěrk, nebo písek. Na jejím položení a zpěvnění si necháme záležet, protože na této vrstvě záleží vzhled i funkčnost budoucího chodníku. Při zpevňování – utužení spodní vrstvy (dostatečně ji kropíme vodou) nesmíme nechat vzduchové bubliny, jinak by nám vznikaly na povrchu chodníku nerovnosti.
Povrchová vrstva ze sypaného materiálu (štěrk, borka) patří k nejlevnějším. Výhodou je, že ho nemusíme speciálně odvodňovat, protože je propustný. Abychom zabránili růstu plevelu na chodníku, použijeme netkanou geotextílii, která propouští vodu i vzduch, ale ochrání chodník před plevelem a zabrání i propadání povrchové vrstvy do podkladu.
Textilii můžeme dát pod podkladovou nebo mezi podkladovou a povrchovou vrstvu.
Povrchová vrstva může být například z dlaždic, kamene, betonu, beronových desek, cihel, z dlažby, dřeva, štěrku… možné a zajímavé jsou i kombinace materiálů.
Obrubník chodníku je jeho krajové zakončení. Obrubník je potřebný hlavně u sypaných materiálů, aby se nám povrchová vrstva neroznášela do stran. Použít lze: kámen, cihlu, žulové kostky, beton, dubové hranoly, železniční pražce, kulatinu

Než začneme se zakládáním chodníku

Při projektování vycházíme z míst, která potřebujeme cestičkou či chodníkem spojit a samozřejmě i na esteticky vyvážené linky, které se stanou výrazným zahradním prvkem. Další čas i pozornost věnujeme výběru materiálu – a možností máme skutečně mnoho. Přihlížet musíme samozřejmě i k našim finančním možnostem, ušetřit bychom mohli na délce i na šířce chodníku a také na zvoleném materiálu. Každý z použitých materiálů má své přednosti a nevýhody.

A konečně můžeme začít

  • vytyčíme si vhodnou trasu pomocí kolíků
  • v označené linii vykopeme rýhy v přiměřené šířce a hloubce
  • položíme podklad a zpevníme ho (dostatečně ho kropíme vodou)
  • pokryjeme zvoleným povrchovým materiálem

Související články