zdroj Pixabay

VILÍN JE NEDOČKAVÝ

In Okrasná zahrada, Poradna by walsla

Rostliny, alespoň jejich většina, má v zimě klidové odpočinkové období a na svůj čas teprve čekají.
Najdeme však v přírodě i takové nedočkavce, kteří se nemohou dočkat jara a spěchají se podívat, co se děje kolem. I když se to nezdá, mezi těmi nejrychlejšími z nich bývá dřevina vilín, z trvalek čemeřice, talovíny a teprve potom, když už je jaro na dosah, začnou vykukovat sněženky, šafrány, bledule…

Vilín se trochu podobá lísce

Vilín (Hamamelis) je mrazuvzdorný dlouholetý keř až menší strom, může dorůst až do výšky pěti metrů, jeho kořenová soustava je mělká. Podobá se lísce. Větvičky, mladé listy i květní poupata jsou jemně chlupaté. Koncem léta jeho zrající plody hlasitě praskají a jeho olejnaté oříšky vystřelují do vzdálenosti několika metrů. Kvést začíná až během listopadu – jeho zajímavé květy pak zdobí každou zahradu.

Kouzelný ořech či čarodějnická líska

Vilín pochází z východní Asie a Severní Ameriky, kde mu indiáni připisovali magické schopnosti a říkali mu “kouzelný ořech”. Čarodějnice jej prý využívaly k hledání pokladů, a proto dostal přezdívku “čarodějnická líska”. U nás se pěstuje hlavně pro pozoruhodné květenství právě v jinak pochmurném období zimy. Nejčastěji to bývá oblíbený a krásný vilín prostřední.

Vilín je skromný a nenáročný

  • Vilín je nejen krásná a odolná, ale také užitečná léčivá dřevina vhodná do každé zahrady. Je skromný a nenáročný, musíme však splnit jeho nároky.
  • Stanoviště musíme vybírat s rozvahou, protože se vilín rozrůstá hodně do šířky, později to může být i na úkor ostatních rostlin. A hlavně – volba stanoviště starší keře nesnášejí přesazování.
  • Musíme mu vybrat světlé místo – má rád přímé slunce, zvládne i „toulavý“ polostín. Ve větším stínu by špatně kvetl.
  • Dopřejeme mu kyprou půdu s větším množstvím humusu, dostatečně vlhkou, mírně kyselou a velmi dobře propustnou (u kořenů nesmí zůstávat nadbytečná vláha.
  • Neprospívá mu přesazování, hluboký řez, ani delší sucho v letních horkých dnech.
  • Nejjednodušší se rozmnožuje odkopky.

Už pátý rok vysazení je vilín zralý na sběr listů – bývá to až koncem léta či na začátku podzimu), a také na sběr kůry – tu získáváme naopak na jaře, po ostříhání tenkých větví – spirálou kůru oddělíme a sušíme pak na slunci.
Odborníci nedoporučují výrazný řez vilínu. Jeho krása právě nejvíc vynikne u letitých rozložitých rostlin. Pokud však potřebujeme růst této dekorativní dřeviny upravit, pak tedy na jaře a velmi ohleduplně, odřezem tenkých větviček. (z nichž pak využijeme léčivou kůru).