zdroj Pixabay

POHÁDKOVĚ KRÁSNÁ VISTÁRIE

In Okrasná zahrada, Poradna by walsla

Vistárie je jednou z nejkrásnějších okrasných popínavých dřevin, s nimiž se u nás můžeme setkat. V době kvetení je skutečně pohádkovou rostlinou, která nás udiví jak vzrůstem, tak svými světle modrofialovými a slabě vonícími velkými květy seskupenými v dlouhých převislých hroznech.

Vistárie květnatá nebo čínská

Vistárie patří k nejkrásnějším popínavým dřevinám. Její rozkvetlé vonící hrozny vypadají jako v pohádce o Alence v říši divů. Ale na tuto okrasnou dřevinu si musíme dát skutečně pozor, dovede být totiž velmi agresivní.
Vistárie květnatá (Wisteria floribunda) – dřevitá rychle rostoucí až agresivní liána, ovíjí se doprava. Každé jaro nás okouzlí střapci bílých, růžových, fialových nebo modrých květů, mohou být dlouhé až 50 cm.
Výrazně menší ale také rychle rostoucí je vistárie čínská (Wisteria sinensis) – na rozdíl od v. květnaté se ovíjí vlevo. Její sladce vonící květy se objevují na jaře (duben, květen) ještě před rašením listů. Jsou dominantní, třásňovité a někdy jsou dlouhé 30 až 50 cm. Po odkvětu se vistárie stává zdrojem vyhledávaného příjemného stínu. Na podzim se její dlouhé složené listy krásně vybarvují do zlato žluta.
Vistárie dokáže velmi rychle pokrýt zdi, pergoly, altány, loubí, nevzhledná zákoutí… Sama se nepřichycuje, potřebuje pevně ukotvenou oporu. Po dešti v době květu má hodně vysokou hmotnost. Není neobvyklé, že se vyšplhá do výšky 10 až 15 m.

Vistárii se nevyplácí podcenit

Vistárii nesmíme podcenit – první problémy mohou nastat, jakmile se dostane do blízkosti okapové roury, střešní krytiny, k okenicím, anténě, satelitu apod. Síla ovíjivých větví je totiž může zdeformovat až zničit. Pokud roste bez kontroly a zásahu, dokáže tato dřevina zlikvidovat i laťkový plot nebo treláž.

Abychom předešli škodám, nezapomeneme na pravidelný a hluboký řez – ten je podmínkou úspěšného pěstování. Tímto zásahem vistárii udržíme pod kontrolou a navíc, pravidelný řez podporuje bohaté kvetení. V prvních letech po vysazení se doporučuje hluboké zkrácení loňských letorostů, seřízneme je na 3 až 5 oček od hlavního stonku (dáváme přitom pozor na ukrytá květenství). Květy se objevují vždy na postranních slabších větvičkách, které při zmlazování chráníme. A po odkvětu, když letorosty dosáhnou délky asi 60 cm, se doporučuje seříznout je na pět pupenů. Koncem zimy odstraníme všechny překážející, poničené a zbytečné výhony – ale můžeme to udělat i během vegetačního období (v létě nebo začátkem podzimu). Nemusíme se bát ani radikálnějšího řezu, při němž ponecháme vždy hlavní a nejsilnější větve čili všechny, které se plazí a ovíjejí nebo vyrůstají z kořene.

Co ještě potřebuje

  • S kořenovým balem můžeme vistárii vysazovat po celé vegetační období.
  • Můžeme se také rozhodnout vypěstovat si ji sami ze semen. V tom případě však musíme počítat s tím, že rostlina rozkvete až po několika letech.
  • Rozmnožovat ji můžeme také hřížením dlouhých jednoletých výhonů.
  • Vyžaduje lehčí, hlubokou, propustnou a mírně alkalickou půdu.
  • Vyhovuje jí teplé chráněné stanoviště na plném slunci.
  • V létě nám bude vděčná za dostatek vláhy.