zdroj Pixabay

VOŇAVÁ NOČNÍ KRASAVICE NOCENKA

In Okrasná zahrada, Poradna by walsla

Nocenka je rostlina, která pochází z tropické části Ameriky. Pro své půvabné mnohobarevné vonící květy byla rozšířena téměř do všech zahrad po celé zeměkouli. Ve své domovině je sice trvalkou, ale v oblastech, kde přichází zima s mrazy, se pěstuje jako bylina jednoletá.

Voňavá nocenka září nejrůznějšími barvami

Je to bohatě kvetoucí rostlinka s kouzelnou vůní a je skutečně nenáročná, protože nám poroste jak na slunci, tak ve stínu. Nocenka zahradní nebo také jalapenská (Mirabilis jalapa) je právě ta rostlinka, která nám zpříjemní podvečerní odpočinkové posezení v naší zahradě.
Vytváří hlízovitý keřík dorůstající do výšky od 30 až do 100 cm (záleží na druhu – a těch je více než 50), trvalky dosahují dokonce 150 cm. Listy mají srdcovitě-vejčitý tvar se špičatým koncem. Trychtýřovité květy nocenky mohou mít různou barvu – jsou žluté či bílé, červené nebo fialové, modré, růžové i vícebarevně vzorované – a všechny tyto barevné variace se mohou vyskytnout na jedné jediné rostlině. Nocenka kvete až do podzimu – od poloviny června až do října.

Noční život nocenky

Latinský název nocenky „mirabilis“ znamená “podivuhodný, Angličané jí říkají “four-o’clock” tedy „čtyři hodiny“, což připomíná začátek jejího odpoledního kvetení, a v Rusku nazývají tuto roztomilou rostlinu „nočnaja krasavica“.
Květy zůstávají přes den uzavřené, otevírají se až v pozdním odpoledni, v podvečerních a nočních hodinách, proto květinu umístíme poblíž oken, na terasy, u altánku – kde se nejvíce koncem dne zdržujeme. Před svítáním se její vůně postupně vytrácí a ráno s vycházejícím sluncem se její květy zavírají. Déle otevřené zůstanou na stinných místech, nebo v zamračených dnech.

Co nenáročná nocenka potřebuje

Daří se jí na slunečném stanovišti, v polostínu, ale i na stíněných místech (ve stínu zůstávají květy déle otevřené).

Nesmíme zapomenout, že by křehkou rostlinu mohly poškodit prudké deště a větry. Proto pro ni volíme místa chráněná. Aby nedošlo ke zlomení, přivážeme ji později k opoře. A pokud se už rostlina zalomila, připravíme ji jakousi dlahu. Opatrně ji přivážeme těsně ke kolíku a kolem zlomené části omotáme větší listy například ze slunečnice a pak ještě ovážeme provázkem. Dobře ji zalijeme a dokud nesroste, zaléváme i dvakrát denně a listy postřikujeme vodou.

U nás se nocenka převážně pěstuje jako jednoletka. V zimě totiž hlavní mateřský kořen většinou vymrzne. Pokud bychom chtěli, aby na jaře opět vyrostla, necháme hlízy, které se u kořene vyvinou přezimovat (podobně jako jiřiny) v nemrznoucím prostředí a na jaře je opět vysadíme.

Je však velmi jednoduché vypěstovat vždy každý rok nocenky ze semen. Nocenky sice nepotřebují předpěstování, ale můžeme si je vysévat již koncem března nebo začátkem dubna do květináčů. Ven semenáčky umístíme až v druhé polovině května, když už nehrozí mrazíky. Anebo s výsevem semen počkáme a dáváme je přímo na stanoviště na venkovní záhony. Semena si buď koupíme nebo posbíráme ta, která vypadla (udrží si klíčivost 2 až 3 roky). Jsou mrazuvzdorná, takže zjara na záhoně začínají klíčit mladé rostlinky.