Bylinková úroda byla letos vynikající. Co s těmi bylinkami, které nestačíme zpracovat čerstvé přímo v kuchyni. Jaké máme možnosti jejich zpracování? Několik. Například usušit a sušené pak lze využít nejen při vaření, ale také na léčivé čaje. Je možné je také zmrazit nebo nějakým způsobem naložit. Můžeme si připravit i kořenící směsi…
Druhy bylinek – různé uskladnění
Některé bylinky jsou typické svou prchavou vůní, ale také tím, že rychleji zatuchnou, musíme být tedy při skladování velmi opatrní. Jsou to například: bazalka, kerblík, pažitka, listy koriandru, petrželka či estragon. Přidávají se spíše do hotových jídel, nebo až před koncem úpravy. Tyto bylinky tedy používáme tak, aby vynikla jejich barva, jemnost a svěžest. A jiné bylinky zase naopak velmi dobře schnou a své aroma uvolňují jen pomalu. Hodí se do pokrmů při dušení nebo vaření. Sušením se naopak jejich aroma uvolní a nikoliv oslabí. Jsou to například: bobkový list, yzop, pažitka, levandule, majoránka, oregano, rozmarýn, šalvěj, saturejka, tymián…
Naložené bylinky
Jednou z možností uchování bylinek je nakládání. Naložit je můžeme do oleje, do octa nebo si rovnou připravit bylinkové pesto. Originální variantou jsou bylinky, které nasekáme, vložíme do formiček na led a zalijeme vhodným tukem – rozpuštěným máslem nebo olivovým olejem. Před použitím stačí zmrazenou kostičku s bylinkami dát jako čerstvé bylinky.do pokrmu.
Bylinky můžeme nakrájet, natrhat, svázat… a sušit
Sušené bylinky dokáže znehodnotit nejen vlhko, ale i světlo, teplo a vzduch. Proto je už při sušení umísťujeme na suché tmavé a vzdušné místo. Nikdy je nesušíme na slunci.
Sušené bylinky bychom neměli uchovávat v papírových či látkových sáčcích, ani ve skleničkách se plechovými či plastovými víčky, která často netěsní – předejdeme tak nepříjemnému zjištění, že obsah začal plesnivět.
V nabídce na trhu jsou například skleničky s víčky skleněnými, zeptáme se na ně třeba v domácích potřebách, můžeme se také podívat na některé stránky: sklenice zavařovací nebo sklenice weck
Jednotlivé druhy
Neexistuje jednoznačné pravidlo, jak sušit bylinky – některé jsou silnější, jiné křehčí, každá prostě potřebuje své.
Tak například majoránka, yzop, tymián, levandulové lístky i květy, rozmarýn, oregano… z nastříhaných bylinek vytvoříme malé svazky a zavěsíme je na šňůru nataženou na suchém větraném místě. Anebo použijeme několikapatrová síta, která běžně používáme na sušení hub. Teplota sušení by měla mít maximálně 30 až 45 stupňů Celsia. Správným sušením teprve získávají to pravé aroma Ale je možné také je naložit (olej nebo ocet).
Meduňka, máta, bazalka – ty většinou sušením o svou vůni přijdou.
Šalvěj se moc na sušení nehodí, ale je vynikající naložená v olivovém oleji.
Petrželka, kerblík, pažitka, bazalka, estragon… také nejsou k sušení příliš vhodné, zato je z nich vynikající pesto nebo kašovitá směs v mrazících formičkách zalitá olivovým olejem.
Estragon si svou chuť a vůni zachová nejvíce v octu.