zdroj Pixabay

AMARYLISY SE OBJEVILY NA PULTECH

In Okrasná zahrada, Poradna by walsla

Amarylis kvete od zimy až do jara. A právě v této době nás v zahradnických centrech znovu udivují svými krásnými zvonkovitými květy případně ještě velkými nerozkvetlými poupaty na dlouhých stvolech. Kdo by odolal a neodnesl si domů alespoň jednu nádobu a netěšil se na novou živou vánoční ozdobu.

Amarylka nebo hvězdník?

Zatímco my se těšíme z krásné nové květiny, které říkáme jednou amarylka, jindy zase hvězdník, možná ani netušíme, co odborníci už koncem 20. století potvrdili: že se totiž jedná o dva rozdílné rody.
Amarylka také amarylis, či zornice anebo starší název zovnice (s latinským názvem Amaryllis) jsou vytrvalé cibulovité rostliny – existují ve dvou druzích a pocházejí z Jihoafrické republiky. Amarylky mají nápadné velké zvonkovité květy, které hrdě nese dlouhý silný stvol. Jejich cibule zatahují.
Mnohem častěji se však pod názvem amarylis prodávají různé okrasné kultivary rodu hvězdník. Jsou si totiž podobné.
Hvězdník (Hippeastrum) patří také do čeledi amarylkovité, ale tento rod zahrnuje více než 90 druhů, pochází ze subtropické oblastí (Amerika, Karibik, Afrika).

Rozdíly mezi nimi

Díky dřívějším zmatkům v pojmenování se jim prostě říká jak „amarylis“ tak i „hvězdník“, přesto se od sebe liší v několika znacích.
Květy různých kultivarů amarylek nabízejí barevnou škálu: od téměř bílé k různým odstín růžové a mohou být i žíhané. Stvol je plný, cibule je těsně pod povrchem. Dužnatá bílá či růžová semena jsou kulatá a velká asi jako hrášek. Amarylis kvete bez listů koncem pozdního léta a během podzimu.

Hvězdník má barevnost podstatně širší – kvete ve žluté, oranžové, sytě červené, krémově bílé až zelenkavé atd. Jeho stvol je dutý, a cibule vyčnívá z půdy. Semena hvězdníku jsou plochá v barvě hnědé či černé. Kvete v zimě nebo ještě před příchodem jara – často už mívají také listy.

Pěstujeme je především kvůli nádherným květům

Rostliny se pěstují hlavně kvůli výrazným velkým květům. Pokud jsme se rozhodli to také vyzkoušet, měli bychom vědět, jak o ně pečovat.

  • Zálivka – na vrchol cibule vodu nikdy nelijeme, zaléváme hlínu kolem a zpočátku by měla být zálivka dostatečná. V době květu má být zemina stále vlhká, ale během vegetačního klidu nezaléváme.
  • Teplota –by měla být ideálně kolem 20 °C. Chceme-li, aby květ vydržel co nejdéle, odneseme rostlinu, jakmile začne kvést, na místo poněkud chladnější.
  • Stanoviště – potřebuje přímé světlo, ale v době klidu nemá již na světlo žádné nároky. Nevadí jí ani suchý vzduch, pokud bychom chtěli občas rosit, pak jen na listy, ale květy musíme chránit.
  • Hnojení – během vegetačního růstu je vhodné vždy jednou za 14 dní. Používáme hnojivo na kvetoucí rostliny.
  • Rozmnožování – jednoduše se množí postranními cibulkami, které opatrně oddělíme od mateřské rostliny.
  • Přesazování – postačí ji přesadit jednou za dva až tři roky v době klidu (ne pokud roste). Cibulku zasadíme do květináče, aby alespoň z poloviny vyčnívala. Protože amarylisky dobře rostou (mohou vážit i půl kilogramu), raději si připravíme na zpevnění oporu, ke které pak rostlinu přivážeme.
  • Substrát – použijeme pokojový substrát, který by mohl být mírně kyselejší. Na dno připravíme drenážní vrstvu třeba z říčního písku, který bude chránit kořínky před případnou hnilobou.
  • Přezimování – rostlinka není mrazuvzdorná, proto ji před zimou chráníme. Dobře přezimuje v suché místnosti s teplotou kolem 10 °C a zcela minimální občasnou zálivkou.