PODZIMNÍ ZAHRADA NÁS POTĚŠÍ

Také podzimní zahrada má svůj půvab. Působí na nás většinou trošku nostalgicky, ale jejích krás si všímáme a užíváme snad více intenzivněji. Víme, že se zanedlouho uloží k zimnímu spánku a všechno začne znovu až na jaře.

Všechny zaujme exotický vřesovec

Podzimní zahrádka je spojena s tichými kvetoucími vřesy a vřesovci. Vřesovce vyžadují kyselejší a mírně vlhký substrát, slunné místo a závětří. Nabízejí se nám ve všech zahradnictvích a objevují se i méně známé druhy. Možná jsme se s některými setkali – jeden z nich se jmenuje „Erica perspicua“. Má vzpřímený růst, zelené listy a bílé průsvitné asi 2 cm dlouhé trubkovité květy. V našich podmínkách se mu sice ve venkovních vřesovištích nedaří, ale určitě si je nenecháme uniknout ve vegetačních nádobách. Tady budou přitažlivé od podzimu až do zimy. Navíc se dají kombinovat s okrasným zelím nebo nižšími travinami. Protože jim mráz nesvědčí a první mrazivé noci nepřežijí, můžeme je před nimi ukrýt do zimní zahrady.

Pokud najdeme ježka v nouzi

Stane se, že i v druhé polovině listopadu na zahrádce uslyšíme a posléze i uvidíme ježečka. Je malý, mnohdy váží jen kolem 500 g ( i méně) – pravděpodobně pochází z druhého vrhu a nestačil se na zimu dostatečně připravit. Je tedy jasné, že potřebuje naši pomoc. Najdeme nejbližší záchranou stanici, v případě nouze mu pomůžeme ubytováním a příkrmem. Je však dobré zjistit si co nejvíce informací, jak na to.

Rozchodník nezničí ani mráz

Jedná se o oblíbenou trvalku, které se daří jak v záhonech, tak i v nejrůznějších vegetačních nádobách. Najdeme ji na venkově i v městských zahradách. Rozchodník (Sedum spectabile) má vínové květenství, která jsou koncem léta lákadlem pro včely i motýly. Je to rostlina zcela nenáročná, snáší sucho i vlhko, úpal i stín. Nejlépe se však vybarvuje v mírně kyselé půdě a kvalitu i množství květů můžeme podpořit přihnojením. Koncem podzimu si lze  jednoduše rozchodník rozmnožit dělením trsů. Po odkvětu zůstává po celou zimu okrasnou součástí zahrady díky svým seschlým soukvětím.

Co dělat s okrasnými travinami

Okrasné trávy nás v podzimním období poutají svým soukvětími Mnohé z nich se již pod vlivem chladu začínají vybarvovat. Trávy obvykle dobře přezimují, přesto jim pomáháme lépe přežít zimu tím, že je svážeme. V žádném případě je však nestříháme (to stihneme na jaře). Pokud máme nové, čerstvě vysazené, dopřejeme jim ještě ochranu z vrstvy listí kolem kořenů. Zřejmě nejchoulostivější je pampová tráva (Cortaderia), kterou ochráníme před zimní vlhkostí, když ji ještě během posledních podzimních slunečných dní svážeme do spirály, nahrneme na ni suché listí a můžeme přidat i chvojí.

Teplé barvy dýní

Příjemnou dekorací exteriéru i interiéru jsou docela určitě v tomto období okrasné tykve. Mají různé tvary i barvy, na sklizených plodech ponecháváme i větší část stopky, protože tak vydrží déle svěží. Poskládáme si je na suchá sluncem prohřátá a osvětlená místa, kde tak dobře vynikají. Často se z nich vydlabává dužina, vyřezávají se otvory a dovnitř můžeme vložit svíčku. Okrasné menší dýně se díky hořké dužině nepoužívají ke konzumaci – jsou ale úžasně dekorativní. Z ozdobných tykviček, si pak můžeme vybrat semena. Vyséváme je koncem dubna do humózní půdy.