zdroj Pixabay

GRANÁTOVÉ JABLKO JE SYMBOLEM LÁSKY A ŠTĚSTÍ

In Ovoce, Poradna by walsla

Granátové jablko patří mezi jedno z nejstarších druhů ovoce. O jeho pěstování jsou záznamy staré už 5 tisíc let. Dokonce prý i sám Mohamed nabádal své věřící, aby jedli granátová jablka, neboť mají kouzelnou moc: dovedou totiž zbavit člověka jedné z nejhorších lidských vlastností. Závisti.

Granátové jablko z Kartága

Staří Řekové považovali granátová jablka za symbol plodnosti, lásky a štěstí. Římané zase získali toto ovoce z punské oblasti Kartága, a proto mu říkali punské jablko (což se objevuje i v latinském názvu). Granátové jablko (Punica granatum) je aromatické ovoce sladkokyselé chutě – je plodem granátovníku obecného (dříve se mu říkalo marhaník granátový).
Granátovník je opadavý keř nebo i strom, roste hlavně ve Středozemí a dožívá se více než sta let. V přírodě dorůstá do výšky až 5 metrů, ale do bytu se hodí jeho nízká forma s výškou do 60 cm Punica granatum nana.

Plodem granátovníku není granát

Granátové jablko má tlustou tvrdou slupku a zvláštní vnitřní stavbu se 6 až 12 pouzdry, ve kterých se nachází sladká červená, růžová nebo bílá dužina s několika sty semen. Když plod dozraje a proschne, praskne, semena pak do okolí doslova vystřelí jako granátové střepiny.

Jak pěstovat granátovník nana

Roste poměrně pomalu – jeho roční přírůstky jsou jen 5 až 10 cm.
Na zeminu není náročný. Vhodnější je lehká, výživná, neutrální nebo jen slabě zásaditá půda.
Důležitá je dobrá drenáž.
Potřebuje světlé a chráněné místo na slunci. Vyhovuje mu sušší, teplejší prostředí (snáší i vyšší teploty).
Na vláhu je nenáročný. Na jaře, když nasazuje květy, ho musíme zalévat více. Během léta zaléváme asi dvakrát týdně, ale už od začátku září zavlažování omezujeme, abychom podpořili dozrávání plodů. V období vegetačního klidu závlahu silně zredukujeme.
Přihnojujeme jen opatrně po celé vegetační období – stačí jednou za měsíc.
Má rád letnění – dopřejeme mu jej na terase, na verandě nebo na balkoně.
Plody po odkvětu dozrají asi po 6 měsících. Při dozrávání je musíme chránit před deštěm, vlhkem a chladem, jinak by nám totiž začaly praskat.
Granátovník přesazujeme každé dva až čtyři roky.
Protože dobře snáší řez, můžeme granátovník nanu pěstovat i jako bonsaj.
Doma pěstovaná nana snáší zimu jen do mínus 5 ° C. V přírodě granátovník zvládá pokles teplot až na mínus 15 °C.
Granátovník můžeme rozmnožovat semenem. Semenáčky rozkvetou po dvou letech. Je však lepší množit jej dřevitými řízky, které odebíráme v předjaří nebo případně odkopky od mateřské rostliny.