Zajímavá rostlina s dlouhou nakloněnou olistěnou lodyhou, na níž visí malé bílé kvítky nás upoutá jak u domovních zdí, zídek, tak podél plotu či kolem chodníku. Tvarem trochu připomíná konvalinku – zvonečky pro zahradní skřítky.
Zvonivý kokořík
Kokořík (Polygonatum) je vytrvalá bylina s plazivým oddenkem a výškou od 30 cm až do 1 metru. Doma je v Evropě, Asii i Severní Americe. Roste často ve světlých lesích a hájích, na chudých suchých a spíš vápenitých půdách.
Z oddenku vyrůstá oblá nebo hranatá lodyha s kopinatými anebo vejčitými zelenými listy. Pod nimi se na jaře v paždí listů objeví trubkovité případně zvonkovité zelenkavě bílé kvítky na převislých stopkách – právě tyto párové kvítky umístěné pod listy v jedné řadě vytvářejí tajemný zajímavý vzhled rostliny. Plody jsou pak dužnaté modré až černo fialové bobule.
Je známo na 60 druhů, v České republice jsou původní tři druhy: spíš ve vlhčích lesích roste k. mnohokvětý (P. multiflorum), na horách se setkáme s chladnomilnějším k. přeslenitým (P. verticillatum) a ve světlých lesích teplejších krajů roste nejčastěji teplomilný k. vonný (P. odoratum).
Kokořík ozdobí každou zahrádku
Je to rostlina zcela nenáročná. Protože je výrazná, je vhodná k pěstování ve skupinové výsadbě či jako solitéra. Roste středně rychle.
- Odolnost: Kokořík je odolný a plně mrazuvzdorný.
- Stanoviště: Vybereme mu vhodné místo nejlépe v polostínu, ale zvládne i slunce nebo stín.
- Půda: Kokořík vyžaduje středně těžkou půdu, může mít hlinitá, vápenatá, písčitohlinitá, vlhká i suchá.
- Zálivka: Potřebuje jen střední zálivku.
- Využití: Okrasa v zahradě, ale krásně se vyjímá i ve váze, takže jej můžeme pěstovat i k řezu.
Celá rostlina je jedovatá
Kokořík obsahuje steroidní saponiny a podobně jako konvalinka kyselinu karboxylovou. Dále je v ní škrob, slizovité látky, hořčiny, cukr a organické barvivo. Právě vysoký obsah saponinů způsobuje otravy.
Celá rostlina je jedovatá – hlavně její plody, přesto se ve starověku používala jako léčivá rostlina na ošetřování ran, a dokonce také v kosmetice. V lidovém léčitelství se používala jako močopudný prostředek a na podpůrnou léčbu cukrovky. Ve větším rozsahu se však používá zvenčí ve formě obkladů z odvaru při léčbě revmatismu.
Pokud ji pěstujeme na zahrádce, musíme být opatrní a dávat pozor na děti.