zdroj Pxhere

MODRAVÝ OMĚJ ŠALAMOUNEK

In Okrasná zahrada, Poradna by walsla

Oměj šalamounek má nejen krásné jméno, ale také krásné tmavomodré květy. Patří sice k léčivým rostlinám, ale zároveň je i jedovatá, proto musíme být opatrní. Oměj patří k našim domácím trvalkám, které již odedávna zdobily venkovské zahrádky svými dlouhými modrofialovými hrozny. Kvete po celé léto.

Chráněný oměj

Oměj šalamounek (Aconitum plicatum) je vytrvalá, prudce jedovatá rostlina z čeledi pryskyřníkovitých. Je endemitem hor Českého masivu.
(Endemit je rostlina vyskytující se pouze na jednom místě.) Protože patří mezi ohrožené druhy rostlin České republiky, je přísně chráněná. Roste na půdách bohatých na dusík, v lesích i v křovinách, najdeme ji kolem potoků i na vlhkých horských loukách.

Oměj je statná bylina vyrůstající z hlízovitého oddenku a dosahující do výšky od jednoho až do jednoho a půl metru. Její lodyha roste vzpřímeně, je pevná a dole lysá. Listy má oměj dlanitě dělené s výraznou žilnatinou. Květenství vytváří dlouhý vzpřímený hrozen, jednotlivé květy v barvě tmavomodré až modrofialové jsou velké asi 3 cm. Kvete během léta od května až do srpna, kdy se její květy rozsvítí na zahrádce jako zářivé svíce. Plodem je hladký měchýřek s 10 až 15 černými semeny.

Léčivá i jedovatá

Droga obsahuje alkaloidy, z nich je nejvíc zastoupen akonitin, jeden z nejprudších a nejrychleji působících známých jedů. (Pro člověka je smrtelnou dávkou již 3 – 4 g akonitinu, smrt nastává zástavou dechu a srdce již po několika hodinách.) Jedovatá je celá rostlina, ale nejvíce jedu obsahují hlavně její kořeny.
(Akonitin, někdy se mu také říká „Královna jedů“, je vysoce toxický alkaloid, jenž se získává z různých druhů rostlin rodu Aconitum – oměj.) V dřívějších dobách se tato jedovatá látka používala do otravných návnad proti dravé zvěři, ale také v lidovém travičství.
Oměj je bylina léčivá, používá se hlavně do homeopatických přípravků.

Jak oměj pěstujeme na zahrádce

Pěstování je zcela nenáročné, roste dobře i bez naší péče. Hodí se nejen na záhony trvalek, ale i na skalky, v popředí nejrůznějších dřevin, může růst i jako solitéry.
Ideální je pro oměj polostinné stanoviště, zvládne ale i plné slunce, kde však nesmíme zapomínat na dostatečnou závlahu.
Připravíme pro ni humózní, kyselou půdu s dostatkem živin.
Hnojení není u oměje nutné, ale je pravdou, že bychom jím mohli podpořit kvetení.
Nutná je však pravidelná zálivka.
Oměj je plně mrazuvzdorná a vytrvalá rostlina, což znamená, že nám na záhoně vydrží několik let.
Množí se jednoduše dělením trsů na podzim.
Sázíme je hned na jaře nebo potom až na podzim.

Jelikož se jedná se o vysoce jedovatou rostlinu, musíme být při manipulaci s ní velmi opatrní.