zdroj Pixabay

ČÍNSKÉ A PEKINGSKÉ ZELÍ Z ASIE

In Poradna, Zelenina by walsla

Zatímco u nás známe naše kulaťoučké zelné hlávky, v Číně pěstují zelí pekingské a také čínské. Každé je zcela jiné, první tvoří podlouhlou hlávku, druhé jen listovou růžici – ale obě jsou příbuzné našeho zelí hlávkového. A obě zelí mají podobné nároky na pěstování. Všechny druhy jsou zdrojem mnoha vitamínů.

Pekingské zelí

Pekingské zelí nebo také napa či nappa zelí (Brassica campestris var. Pekinensis) je jemná listová zelenina pocházející z východní Asie (Čína, Japonsko, Korea), kde ji pěstovali jako kulturní plodinu již ve 3. století.
Je to rostlina jednoletá, která klíčí už po dvou dnech od výsevu a sklízet se mohou 60 až 80 dní po výsevu. Její bělavé světle zelenkavé bezřapíkaté listy vytvářejí růžici s podlouhlou středovou hlávkou, dorůstá do výšky kolem 50 cm.

Napa je zdravá

Napa je bohatá na vitamíny, především její mladé čerstvé listy, ty totiž obsahují více vitamínu C než citrony. Je také zásobárnou provitaminu A, řadu vitamínů B, dále vápníku, zinku, hořčíku, železa, síry a dalších minerálních látek. A nappa – pekingské zelí je nízkokalorické, tedy vyhledávané při redukčních dietách. Má hojivý účinek na trávicí soustavu a obsahuje i složky proti skleróze.

Na české zahradě pekingské zelí

Do Evropy se pekingské zelí dostalo někdy koncem 18. století přes Vietnam, ale s komerčním pěstováním se u nás díky odlišným klimatickým podmínkám začalo až koncem 20. století.
Daří se jí po raných zeleninách, salátu, fazolích, bramborách a hrachu. Potřebuje humózní půdu se spoustou živin. Záhon 14 dní před setím zryjeme a pohnojíme ledkem vápenatým (stejně jako během vegetace). Pekingské zelí vyséváme v červenci až začátkem srpna do hloubky 1 až 2 cm (na vzdálenost 0,4 mm). Po 28 dnech vyjednotíme a po 60 až 80 dnech můžeme sklízet.
Na chladném místě se může skladovat delší dobu (vydrží i několik týdnů).

Čínské zelí

Čínské zelí či bok čoj či bok choj, anebo pchin-jinem (Brassica chinensis) také pochází z východní Asie, kde se pěstuje velké množství různých typů a forem lišících se vzhledem, velikostí i využitím. Nevytváří hlávky, ale dužnaté tmavší listy dlouhé 20 až 40 cm rostou ve tvaru růžice. Obsahuje stejně jako její příbuzné vitamíny, A, E, C a minerální látky jako vápník, sodík, hořčík, železo. Díky nízkému obsahu kalorií se také používá při různých dietách.

Pěstování

Nároky na pěstování mají oba asijské druhy zelí podobné. Také čínské zelí se pěstuje přímým výsevem na dobře připravený záhon do humózní půdy (také nesnáší půdu kyselou). Vyséváme je do řádků v druhé polovině července, kdy se zkracuje den. Bok choj potřebuje důkladnou zálivku. Sklízíme jej postupně od září. I když je odolné proti menším krátkodobým mrazíkům, poskytneme mu raději ochranu bílou textilní folií.