zdroj Pixabay

KŘEN SE PĚSTOVAL NA VŠECH ZAHRÁDKÁCH

In Poradna, Zelenina by walsla

Křen se pěstuje pro jeho silně aromatický kořen, který se v lidovém léčitelství stále používá jako uznávaný lék a který byl a je vynikajícím kořením i zeleninou v kuchyni současné i v kuchyni našich babiček. Předkové jej pěstovali na zahrádkách větinou spolu s červenou řepou. Jeho pikantní chuť je lákala stejně jako jeho léčivé účinky. 

Křen selský

Křen selský (Armoracia rusticana) je rostlina z čeledi brukvovitých. Ty se vyskytují po celém světě a zahrnují více než 4 tisíce druhů. Patří mezi ně významné zemědělské plodiny jako třeba kapusta, zelí, květák, ředkev, ale také okrasné či plané rostliny (česnáček, hořčice, penízek, kokoška pastuší tobolka…). Křen se pěstuje hlavně pro silně aromatický kořen, který používáme v kuchyni jako koření nebo zeleninu, ale je to také známý a efektivní léčivý prostředek.

Jak se křen pěstuje

Křen kdysi běžně pěstovali naši předkové na svých zahrádkách, tehdy byl součástí domácí stravy a lidé si pochutnávali na pikantních pokrmech. Postupem času zjistili, že si doma vlastně pěstují účinný lék. Křen je vytrvalá rostlina s mohutným kůlovým kořenem. Na jeho výsadbu postačí kořen nebo jen jeden kořenový odřezek.
Množí se výhradně vegetativně pomocí řízků z postranních kořenů, jen podobný křen velkoplodý (Armoracia macrocarpa) se rozmnožuje převážně semeny.
Křen není náročný, poroste téměř v jakékoliv půdě, ale protože chceme sklízet pěkné silné kořeny, připravíme mu (do hloubky minimálně 30 cm) kyprou zeminu a přidat můžeme i kompost. Je-li půda příliš těžká, zjemníme ji pískem. Další hnojení není potřeba, během vegetační doby bychom jím jen podpořili bujný růst listů a rostliny by se zbytečně vysilovaly. Naopak je třeba hroznovitá květenství odřezávat.
Křenu se dobře daří jak na slunci, tak i v polostínu.

Řízky a sklizeň

Řízky mají být silné asi 1 cm a dlouhé cca 25 cm – vysazujeme je šikmo tak, aby spodní konec sazenice byl asi 15 cm pod povrchem půdy.
Každá rostlina by měla mít kolem sebe dostatek volného místa (minimálně 30 cm kolem dokola) a určitě jí prospěje mulčování, které ochrání od plevele.
Zasazen však musí být správně – tzn širším koncem nahoru, Někdy to na řízcích není příliš zřetelné, proto je dobré si při odřezávání od hlavního kořene konec nějak označit.
Pokud je sucho, dopřejeme vysazeným řízkům alespoň v začátku dobrou zálivku, aby se ujaly.
Sklizeň kořenů může probíhat druhým až třetím rokem, a to na podzim (nejlépe v říjnu) nebo i na jaře. Aby nevysychaly, ukládáme je v bedničkách s pískem do chladného sklepa.