zdroj Pixabay

KEDLUBNA NEBO KEDLUBEN

In Poradna, Zelenina by walsla

Dáme si kedluben nebo raději kedlubnu? Pokud používáme jeden nebo druhý tvar a váháme, který z nich je správný, vězme, že obě varianty jsou pravopisně správné. Zvolit můžeme „mužskou“ variantu kedluben, ale chybu neuděláme ani s kedlubnou. Každopádně kedlubna je vynikající, zdravá a chutná zelenina s bílou šťavnatou dužinou.

Kedlubna – kedluben – brukev

Kedlubna i kedluben (Brassica oleracea) patří mezi nejvyhledávanější košťálové zeleniny a jako většina těchto rostlin pochází od Středomoří, ale domovem je prý také čínská oblast Tibetu. Je to zelenina, které se dobře daří ve střední i západní Evropě. Někdy se jí – ovšem nesprávně – říká brukev.
Jedná se o košťálovou zeleninu (je tu také zelí, kapusta, květák, brokolice…), je vysoká kolem 20 až 50 centimetrů. V prvním roce vytváří asi 10 až 15 cm velkou nadzemní bulvu (hlízu), z níž vyrůstají řapíkaté listy po obvodu zkadeřené. Vrchní slupka hlízy i listy mohou mít barvu šedozelenou, žlutozelenou nebo modrofialovou. Barvu kedlubny určují ve vodě rozpustné pigmenty (rostlinná barviva s antioxidačními účinky), uvnitř je však vždy bílá šťavnatá dužina.
Základní rozdělení kedluben je na bílé a modré odrůdy, které se dále rozlišují na rané, polorané a pozdní.

Zelenina snadná na pěstování

Kedlubna patří mezi ty druhy zeleniny, které nemají velké nároky. Nevyžaduje příliš péče, potřebuje připravit dobrou výživnou půdu a také dost vody, jinak na nás nebude mít žádné větší požadavky. Jedná se spíše o zeleninu krátkého dne, ale jsou již vyšlechtěné odrůdy, které pěstujeme i během léta.
Navíc kedlubna zvládá celkem bez problémů i chladnější dny. Jen při delším poklesu teplot (blížící se k 0 °C), se může stát, že nedojde k vytváření hlízy a rostlina vybíhá do květu (má tak tendenci k přechodu z dvouleté na jednoletou).

Hurá na to

Pro kedlubny je ideální půda hlinitá až hlinitopísčitá s dostatečným množství humusu a minerálních látek. Musíme jim zajistit přiměřený dostatek vláhy. V suchu totiž začínají bulvy dřevnatět, a naopak při nadměrném vlhku praskají.
Obvykle je pěstujeme ze sadby, kterou jsme si sami předpěstovali nebo ji koupili. Některé odrůdy jsou vhodné k rychlení ve skleníku (jejich vegetační doba je 60 až 80 dní). Na záhon dáváme rané, polorané (mají 70 až 90 dní) a pozdní (až 150 dní).

Na co si dáme pozor

  • Kedlubnám škodí přílišná vlhkost (praskání) i větší sucho (dřevnatění).
  • Dlouhodobé nízké teploty (vybíhání do květu).
  • Hlavní škůdce (housenka běláska zelného, molice, mšice, svilušky, slimáci…), chráníme je bílou netkanou textilií, postřikem (voda, olej, prášek do pečiva).
  • Choroby (hniloba, plíseň, někdy i nádorovitost).