zdroj Pixabay

TAK JAKO SLUNEČNICE KAŽDÝ DEN

In Bylinky, Okrasná zahrada, Poradna by walsla

Tak jako slunečnice každým dnem otáčí se za sluncem…“ zpívala kdysi blonďatá zpěvačka Inka Zemánková a obraz Slunečnice maloval nejen francouzský malíř Vincent van Gogh. Jsou to oblíbené květiny dobře se vyjímající ve váze, stanou se ozdobou každé zahrádky a pohled na slunečnicové pole nás určitě nadchne.

Slunečnice roční

Jednoletá rostlina slunečnice roční (Helianthus annuus) patří k hvězdnicovitým. Do Evropy se semena těchto krásných květin dostala od starých Inků až v 16. století a jsou tu pěstovány dodnes. Stonek slunečnice může být vysoký až 3 metry a její květenství tvoří úbor veliký až 30 cm v průměru. Květy jsou rozmístěné po kružnici, mají žlutou někdy oranžovou či hnědou barvu. Uzrávají v plody – slunečnicová semínka, ale skutečná semena jsou uzavřena uvnitř tmavého tvrdého pouzdra.
Existuje velké množství forem a odrůd, neboť její uplatnění je opravdu široké. Můžeme pěstovat odrůdy určené k řezání do váz, nebo odrůdy vhodné k sušení, anebo je pěstujeme pro semena, která jsou výbornou pochoutkou pro nás i pro ptáčky. Nejčastěji se na zahrádkách pěstuje slunečnice roční, a to buď nízké nebo naopak vysoké s květy jednoduchými nebo formy plnokvěté.

Slunečnici pěstujeme na sluníčku

Slunečnice má mohutný kořenový systém, proto potřebuje dostatečně hlubokou půdu. Připravíme pro ni nejlépe s neutrální pH nebo mírně alkalickou. Rostlina je náročná na vláhu a na živiny, proto jí do půdy přidáme kompost a během vegetačního období pravidelně dopřáváme hnojivovou zálivku.

S výsevem můžeme začít už koncem dubna a najdeme pro ni stanoviště na slunci. Musíme však dát pozor na pozdní mrazíky, které by mohly způsobit rozdvojení stonku. Pokud chceme, aby nám slunečnice spolehlivě kvetla už začátkem léta, připravíme si už v březnu sazenice a do zahrádky je vysadíme až po květnových mrazících.
Později k velkým těžkým rostlinám umístíme raději oporu.

Heliotropismus anebo otáčení za sluncem

Slunečnice je heliotropní, to znamená, že miluje slunce a během dne se její květy otáčejí kolmo na směr slunečních paprsků; v noci se opět otočí na východ. Je to všeobecně známý jev, týká se však jen ještě nerozvinutých poupat – květiny se natáčejí k východu a pak jako by putují po obloze směrem k západu. U nás se s touto vlastností můžeme setkat třeba u sedmikrásek (Bellis perennis) nebo otočníku (Heliotropium arborescens).