Pikantní přísada využívaná při přípravě nejrůznějších jídel svou pálivostí působí i na řadu neduhů. To už ale věděli a také náležitě využívali původní obyvatelé Střední Ameriky. A abychom si mohli dopřát takové ostré domácí potěšení, nemusíme mít ani zahradu. Chilli papričky si můžeme jednoduše pěstovat doma v květináči. A některým druhům právě parapet okna přímo vyhovuje.
Chilli paprička
Chilli paprička, ale i chili nebo čili anebo kajenský či cayenský pepř – to je plod exotických druhů křovitých paprik (Capsicum frutescens). Ty rostou v topických a subtropických oblastech celého světa (Indie, Čína, Japonsko, Vietnam, Afrika, Amerika).
Řeč je o malých světlejších papričkách – feferonkách se silnou vůní a chutí. Jsou to většinou ostré odrůdy vytrvalých kořeninových paprik a za jejich intenzivně pálivou chuť může látka zvaná kapsaicin.
Jak to bylo v historii
Chilli papričky pěstovali staří Indiáni již v době před Kryštofem Kolumbem, zřejmě někdy od 6. tisíciletí před naším letopočtem. Když mořeplavci a kupci objevili Ameriku, nahradili žádaný drahý pepř chilli papričkami a způsobili tak v Evropě nevědomky revoluci v poznávání nové chuti, pikantních pokrmech i účincích na zdraví.
Také na druhé straně zeměkoule v Indii byla chilli paprička nedílnou součástí kuchyně. Odtud se dostala do Maďarska, kde ji přijali za svou a připravili z ní všobecně známé koření – mletou papriku.
Co najdeme v chilli papričce
Kromě kapsaicinu obsahuje paprička vitamíny C a karoten B. Podporuje chuť k jídlu, ale musíme si však dát pozor na zkonzumované množství, protože pak může dráždit pohlavní i močové ústrojí. A naopak v přiměřené dávce má příznivé účinky na zažívání. Bylo dokonce prokázáno, že lidé zvyklí na jídla s tímto ostrým kořením daleko snáze snášejí pokrmy i prostředí s různými bakteriemi. Chilli totiž vyvolává změny ve střevní sliznici, která potom vydrží mnohem více.
Chili je také odpradávna považováno za účinné afrodisiakum. Dovede člověka rychle povzbudit a zvýšit hladinu hormonů štěstí.
Pěstování
S výsevem semínek je třeba začít co nejdříve – nejlépe už v lednu. S výsadou na zahrádku počkáme až na druhou polovinu května. Pokud si teda papričky nekoupíme již předpěstované v květináči. Rostlina potřebuje lehčí vzdušnější propustnou půdu, její kořeny nesmí zůstat dlouhodobě ve vlhku. Pěstujeme-li chilli v nádobě, zajistíme dobrou drenáž a odtok vody. Stanoviště musí být slunečné, hodně slunečního svitu – jinak by se plody nemusely vůbec objevit. Místo zalévání volíme raději rosení půdy. Na živiny jsou papričky nenáročné, použít můžeme přírodní hnojivo jako je guáno.
Pozor: Papričky nesnášejí průvan a aby dobře dozrály, potřebují dostatek slunečných dnů, zrají totiž poměrně dlouho (i tři měsíce).