zdroj Pixabay

ORIENTÁLNÍ KALABASA – INDICKÁ OKURKA

In Poradna, Zelenina by walsla

Jídelníček a také zahradu si můžeme obohatit o další i když méně běžné druhy zeleniny. Jednou z nich je zajímavá indická okurka kalabasa. Patří vlastně mezi bujně rostoucí popínavé tykve. Její plody se mohou připravit na několikero způsobů a navíc se dají použít jako krásná dekorace.

Indická okurka

Legenárie obecná (Legenaria siceraria) nebo také kalabasa je jednoletá statná rostlina patřící mezi bujně rostoucí popínavé tykve. Roste v subtropických a tropických oblastech jak Ameriky, tak i Afriky, Asie i Oceánie.
Dlouho však nebylo jisté, odkud vlastně kalabasa pochází. Navíc existují dva odlišné poddruhy: v Africe a Americe roste Lagenaria siceraria “siceraria “, zatímco v Asii a Tichomoří je to Lagenaria sicerariaasiatica”. Teprve nedávno, v roce 2004 byla v Zimbabwe nalezena volně rostoucí rostlina, kterou biologové považují za počáteční pro vývoj obou těchto poddruhů. Takže za domovinu lagenárie obecné je nyní považováno nepouštní území Afriky, odkud se dostala do Asie a dál do světa.
Je jisté, že domorodci ji využívali již před desítkami tisíci lety. Stala se oblíbenou nejen pro obživu, ale také pro uspokojování ostatních potřeb člověka. Z jejích plodů se totiž vyráběly nádoby i další důležité předměty.

Kalabasa je velmi mohutná a velmi teplomilná rostlina, jejíž drsně chlupaté lodyhy se rozrůstají do délky 5 až 10 metrů.
Velké plstnaté list mají srdčitý, ledvinovitý tvar. Z lodyhy vyrůstají příchytné úpony, které se dále větví. Byliny jsou jednodomé se samčími i samičími žluto bílými květy vonícími po čokoládě. Otevírají se ve večerních hodinách, přičemž ty samčí bývají otevřeny delší dobu a je jich cca 10 krát více než samičích. Opylovány jsou hmyzem, v jihoamerické oblasti samičí květy s nektarem opilují drobní kolibříci.

Zajímavé tvary plodů

Plody – kalabasy mají různé tvary i barvy a mohou být dlouhé až 1 metr a vážit jeden i více kilogramů. Jsou kulovité, džbánovité, podlouhlé… Při dozrávání jsou plody na povrchu bělavě žluté až zelenkavé nebo i bíle kropenaté, po vysušení hnědé. Mají pevnou slupku, jedlou chutnou dužinu a uvnitř hodně plochých semen (2 cm dlouhých).