SKALNIČKY JSOU PERLIČKY ZAHRÁDKY

Na vhodné části zahrady si většinou každý zahrádkář vybuduje krásné alpinum – nádhernou skalku. Tam pak pěstuje atraktivní trvalky, jejichž společným základním rysem je nízký kompaktní vzrůst, výrazná barevnost a zajímavé květy. Těmto (většinou menším) rostlinkám se říká skalničky.

Skalničky nebo alpinky

Skalničky nebo také alpinky jsou většinou velmi odolné a skromné trvalky s neuvěřitelně malými nároky na životní podmínky. Jsou známé svou odolností a většinou se snadno rozrůstají, vyžadují jen minimální péči, nepotřebují hnojení ani půdu bohatou na živiny. Přesto jsou to rostliny, které vnesou do každé zahrady radost a prozáří ji svými pestrobarevnými květy i listy.

Okrasné skalky se brzy stávají nádhernou součástí mnoha zahrad. Většinou vytváří dojem volné přírody. Zakládáme je hlavně na místech, kde je chudá, neúrodná a kamenitá půda. Rostlinky tu bývají vystaveny celodennímu slunci nebo polostínu, dobře snášejí i nedostatek vody. Stejně jako ve volné přírodě, odkud skalničky pocházejí – v hornatých oblastech se skalnatým podložím. Skalničky však nepatří jenom na skalky. Velmi dobře se zachytí ve spáře, na zídkách, v puklinách chodníků, u jejich obrubníků, stěn i jiných konstrukcí.

Osázení skalky

Do skalky můžeme zasadit nejrůznější rostliny. Vybíráme takové skalničky, které budou v suchých podmínkách dobře prosperovat a z nichž vytvoříme jedinečnou kompozici. Mezi kameny se pěstují nejčastěji drobné rostliny kompaktního vzrůstu a s nápadnými květy.
Součástí alpina bývají i zakrslé nebo plazivé dřeviny listnaté či jehličnany.

Díky uspořádání skalky je možné připravit jednotlivým rostlinám podmínky, které jim nejvíce vyhovují. Kameny na skalce se stávají nejen ozdobou, ale zajišťují pro skalničky více či méně slunce, v jednotlivých místech pak můžeme mít půdu kamenitou, písčitou i rašelinitou…Kameny také akumulují sluneční teplo, a ještě brání vysychání půdy – tak dokážou dobře rostlinky chránit.

Jak na skalničky

Pěstování skalniček se brzy stane naším koníčkem. Velkou výhodou je, že můžeme alpinky sázet (kromě zimy) v jakékoli roční době. Samozřejmě se nám nejrychleji přijmou na začátku a ke konci vegetativního období – tedy na jaře a během podzimu. Při výsadbě jim jemně nůžkami narušíme kořenový bal, aby se kořeny dobře rozrostly,  pak je zasadíme na připravené místečko do propustné půdy. Nejčastěji to bývá směs zahradního substrátu a štěrku, pemzy nebo antuky.
Skalničky sice nesnášejí promočenou půdu, ale po výsadbě je dobře zalijeme, přebytečná voda rychle odteče. Pak už jen občas skalničky ostříháme, protože zkrácení podporuje kvetení, a navíc se rostlinka rozrůstá do prostoru.