zdroj Pxhere

KEŘE KVETOUCÍ V POZDNÍM JAŘE 2/2

In Okrasná zahrada, Poradna by walsla

Jaro je v plném proudu, na procházkách vídáme rozkvetlé známé i méně známé keře, které zdobí malé zahrádky, klášterní zahrady či parky – městské i ty zámecké. S obdivem si prohlížíme jejich habitus, zajímavé listy, a především dekorativní květy. 

Barevné jarní keře

Bohatě kvetoucí weigela a voňavý pustoryl

Weigelie (Weigela) je opadavá dlouhověká dekorativní dřevina. Využívá se ve skupinách i v živých plotech. U nás se pěstuje velmi často, je nenáročná a má ráda živné propustné půdy, nejlépe kvete na slunném stanovišti. Daří se jí v propustné humózní až hlinité půdě, která je dobře zásobená vodou a živinami. Má téměř přisedlé listy, atraktivní velké květy (v barvě růžové nebo purpurové, ale také žluté či bílé) vyrůstají na loňských postranních větévkách nebo na vrcholech letorostů. Tradiční Weigela Florida kvete i u nás běžně dvakrát ročně, na jaře však bohatěji.

Pustoryl (Philadelphus) je rod rostlin patřící k hortenziovitým. Jsou to většinou vzpřímené (někdy i šplhavé) opadavé keře. Pěstují se jako okrasné keře především pro své nápadné, jemně aromatické bílé květy, kvete koncem jara a ještě i počátkem léta. Jejich sladký omamný nektar přitahuje motýly a další opylovače. Pustoryl vysazujeme nejlépe na podzim, ale lze ho vysadit i na jaře. Potřebují hlinitou, vlhkou, ale dobře propustnou půdu (kyselou či neutrální) a slunce, zvládnou však i polostín.

Stálezelený horský vavřín tavolník z Číny

Kalmie zvaná také horský vavřín (Kalmia latifolia) je listnatý stálezelený keř patřící do rodu vřesovitých. Jeho eliptické lesklé kožovité listy mají nahoře tmavě zelenou a dole žlutozelenou barvu. Dorůstá do výšky od 3 do 9 metrů. Světle růžové až bílé atraktivní květy se ve shlucích objevují v květnu až červnu.
Je třeba mít na paměti, že všechny části této rostliny jsou při požití toxické; američtí domorodci jej používali jako analgetikum. Do Evropy se horský vavřín dostal až v 18. století

Tavolník (Spiraea) je rozšířen v teplejších oblastech celé severní polokoule, nejčastěji roste ve východní Asii, hlavně v Číně. Keře se vysazují většinou ve skupinách, ale hodí se i pro volně rostoucí živé ploty. Květy všech typů tavolníku rozjasňují naše zahrádky v květnu a červnu.
Často se pěstuje Spiraea japonica ‘Gold Moundt. japonský, kterému se také říká Zlatý kopeček. Má nápadné růžové květy a různou barvou listů. Ty jsou žluté až světle zelené, na podzim se nápadně změní do ohnivě oranžových až rudých odstínů. Daří se mu na slunci i v polostínu, roste hustě a dobře se rozvětvuje.

Šeřík symbolem jara a bujný hroznovec

Šeřík obecný (Syringa vulgaris) patří do čeledi olivovníkovité. Opadavý keř až nízký stromek je odolný a zcela nenáročný na pěstování. Nejlépe roste a kvete na slunném stanovišti, ale daří se mu i v polostínu. Půdu mu připravíme výživnou, dobře propustnou, vápenitou až neutrální.
Příjemně vonící hroznovité květenství s kvítky trubkovitého tvaru nás potěší v květnu barvou od bílé po červenofialovou (kvetení trvá 3 až 4 týdny). Původem pochází z jihovýchodní Evropy a Malé Asie, ale i u nás zdomácněl a je často vysazován na zahrádkách, v parcích, podél cest a někde dokonce i zplaněl. Kromě šeříku obecného se tu pěstuje např. š. karpatský (Syringa josikaea) a š. čínský (Syringa × chinensis).

Hroznovec (Exochorda) je opadavý keř s jednoduchými listy a nápadnými bílými květy. Nejčastěji se vysazuje jako solitéry. Tato ozdobná dřevina nás udiví koncem jara začátkem léta záplavou bílých květů, které se trochu podobají květům jabloní. Květy hroznovce mají tvar půvabných hroznů – odtud také pochází název dřeviny.
Potřebuje od nás jen malou péči, má rád slunná a teplá místa s mírně vlhkou úrodnou půdou (nesnáší vápník). U nás je zatím rozšířen poměrně málo, ale jeho pěstitelé ho milují kvůli zvláštnímu tvaru dosud neotevřených pupenů a dekorativními jsou i plody, které zůstávají a zdobí keř během zimního období.