MONILIOVÁ SPÁLA A MONILIOVÁ HNILOBA

Každý zahrádkář pěstující ovocné stromy, ať peckoviny nebo jádroviny, se už určitě s těmito nejčastějšími závažnými chorobami setkal. Možná si ani neuvědomil, že se jedná právě o toto onemocnění, protože může mít celou řadu příznaků. Způsobuje ho houba z rodu Monillia – odtud i název choroby monilióza.

Obávaná monilióza

Jako monilióza se označují hned dvě choroby, jež patří k jedněm z nejvážnějších houbových chorob peckovin a jádrovin. Je to moniliniová spála také úžeh a moniliniová hniloba. Obě způsobují poškození plodů i dřevin a obě choroby má na svědomí cizopasná houba hlízenka (Monillia). A obě choroby, tedy spála i hniloba mají podobné příznaky.
Monilióza je pravděpodobně euroasijského původu, jisté je, že se vyskytuje nejen u nás v Evropě, ale i v Asii, Africe, Severní Americe, v Austrálii i na Novém Zélandu.

Moniliová spála a moniliová hniloba

Moniliová spála nebo úžeh (Monilinia laxa) se napadá spíše peckoviny. Moniliová hniloba (Monilinia fructigena) se vyskytuje převážně na jádrovinách, kde tvoří charakteristické útvary (sporodochia) v soustředných kruzích. Avšak na peckovinách se často vyskytuje obě moniliózy společně (M. laxa i M. fructigena).
Oba druhy lze s jistotou rozlišit kultivací na mediích, měřením velikosti konidií a nověji i pomocí biochemické metody PCR.

Moniliová spála

Moniliová spála se lidově označuje také jako mrtvice. Napadá právě v období dozrávání a zralosti všechny plody peckovin (hlavně meruňky, třešně i višně, broskve, švestky). Jejich listy postupně vadnou a usychají, vypadají jako spálené. Napadené květy hnědnou a zasychají. Vypadají jako poškozené mrazem a zůstávají dál na stromech.
Podhoubí prorůstá do semeníku a infikuje pak celý květ. Na postižených letorostech se tvoří nekrotické skvrny, objevuje se klejotok, který může být příčinou obsáhlejšího poškození stromu.
Spálou napadené plody, nemusejí vždy spadnout na zem, někdy se jakoby mumifikují a vysušené visí dál na stromě, dokonce i přes zimu. A protože je choroba vytrvalá, díky těmto plodům, ale i dalším napadeným částem se na jaře objeví znovu.

Moniliová hniloba

Moniliová hniloba napadá všechny plody jádrovin, ale i peckovin v období dozrávání a zralosti. Na plodech vznikají hnědá, měkká místa, která se rychle rozšiřují, až zhnědne celý plod. Na napadených místech pak za vlhkého počasí spory hub vytvářejí světlé polštářky, které jsou umístěny v typických v soustředných kruzích. Napadené plody buď spadají nebo se vysuší (jako by mumifikují) a zůstanou viset na stromě i přes zimu. Na jaře se pak stávají zdrojem nové infekce, proto je vhodné je ze stromu včas odstranit. K napadení plodů dochází nejčastěji také při poškození hmyzem (vosy, požerky škůdců) nebo kroupami.

Jak chránit ovocné stromy

Pro výskyt a šíření choroby v období kvetení je optimální deštivé počasí a nižší teplota (pod 12 °C), pro napadení plodů pak teplota kolem 20 až 22 °C.

Před moniliovou spálou chráníme naše ovocné stromy co nejdříve: postřik se provádí hned na začátku květu, a hlavně při podmínkách vhodných pro rozvoj této choroby – a také v době opadu květních plátků.
Jako prevence se osvědčilo i pozorné sledování stromů, neboť významným predispozičním faktorem (náchylnost k chorobě) pro moniliózu u plodů může být třeba jeho poškození (hmyzem, krupobitím) nebo výrazné kolísání vlhkosti apod. A k šíření choroby pak napomáhá i vítr a hmyz.

Při výskytu choroby pak jako prevenci před další sezónou dokonale odstraníme postižené části stromu a spálíme je, aby se nestaly dalším zdrojem infekce. Řezné rány ošetříme balzámem.