zdroj Pixabay

NEDOSTATEK STOPOVÝCH PRVKŮ V ROSTLINÁCH

In Ovoce, Poradna, Zelenina by walsla

 Mimo již zmíněné nezbytné základní biogenní prvky potřebují rostliny – i když jen v nepatrném množství – také mikroelementy, tedy prvky stopové. Biogenní prvky jsou prvky nezbytné pro život, tzv. životatvorné. a ty se rozdělují podle obsahu v buňce na makrobiogenní (více než 1%), oligobiogenní (od 0.05% do 1%) a stopové (méně než 0,05%). Hranice mezi nimi je však jen přibližná.

Jak se projevuje nedostatek stopových prvků

I když je železo považováno za stopový prvek, rostlina, která ho nemá dostatek, jsou bílé a žilky v nich tmavé. Žloutnutí listů (chloróza) se projevuje například u maliníku, jahodníku, vinné révy… Pokud proti tomu chcete bojovat, přidáme do živného roztoku kvalitní roztok stopových prvků. (Železo se totiž nejčastěji kombinuje s ostatními složkami živného roztoku.)

Bór podporuje klíčivost, dobré opylování, a tedy i úrodnost. Příznivě ovlivňuje růst letorostů, listů i odolnoust rostlin. Nedostatek bóru se projevuje špatným růstem kmene i kořenů. Způsobuje také špatné opylení květů ovocných rostlin. Listy jsou slizké nebo vypadají jako spálené. Protože i bór je stopový prvek, dáváme ho jen opravdu velmi malé množství. Nejčastějším zdrojem je kyselina boritá, ale než ji přidáme, ujistíme se, že má roztok vyvážené pH.

Měď je důležitá pro dobrý vývoj letorostů. Málo mědi je většinou příčinou listů zvlněných nebo opadavých. V červnu se objevují na listech hnědé skvrny, letorosty na vrcholcích odumírají. Postižené rostliny rostou zpočátku normálně, ale posléze se růst zastavuje, rostlina vadne. Nejdříve bývají postiženy především starší listy. Doporučuje se postřik roztokem síranu měďnatého či rozhození práškovitého síranu do půdy.

Mangan potřebují rostliny pro enzymatické pochody. Hlavními příznaky nedostatku manganu jsou světle žluté mladé listy, zatímco jejich nervatura zůstává zelená. Na listech se tvoří hnědavé a šedavé skvrny, listy více postižené hnědnou a usychají. Rostliny nekvetou, listy, výhonky i plody jsou jen malé. Chybu rychle odstraníme roztokem síranu manganatého. K nejčastěji postiženým rostlinám patří např.: brambory, jabloně, hrách, fazole, řepa, maliník

Molybden, zinek, chlór

Molybden přijímají rostliny jak kořeny, tak nadzemními částmi. Nedostatečné množství molybdenu se vyznačuje žloutnutím starších listů, ostatní zelená se mění na světle zelenou. Listy mají zúžený tvar, růst listové čepele je do šířky omezen. Objevují se i světlé skvrny a nekrotické tečky.

Zinek zajišťuje dobrý vývin listů a výhonů. Málo zinku zapříčiňuje na nových listech žloutnutí mezi žilkami. Starší listy jsou zbarveny bílo zeleně až fialově. Listů je málo a opadávají odspodu směrem k vrcholu. Plody bývají malé a znetvořené. Nedostatek lze nahradit postřikem bílé skalice (síran zinečnatý). Provádíme ho v době po odkvětu až do konce července.

Nedostatek chlóru má u citlivých rostlin za následek světlejší barvu listů i nižší výnosy. Týká se to např. révy, rybízu, broskvoně, ale i rajčat, okurek, cibulovin, fazolí, ředkviček či brambor…

Pozorně sledujeme naše rostliny

Je třeba si uvědomit, že žádný roztok (byť sebelépe připravený) není dokonalý. Abychom mohli rostlinám pomoci, je třeba odhalit problém včas a pak s ním můžeme bojovat. Proto rostliny vždy pečlivě sledujeme a pravidelně kontrolujeme. Včasným odhalením nedostatku můžeme vše zachránit.