Se škůdci se na zahrádkách setkáváme každým rokem a také každoročně hledáme způsoby, jak se jich zbavit. Jak nad nimi vyzrát, protože dokážou udělat skutečně velkou škodu na pěstovaných rostlinách.
Podzemní návštěvníci
Podzemní škůdci se nejvíce vyskytují především v prostředí, kde mají dostatek potravy a kde také žije málo jejich přirozených predátorů. Těmi jsou hlavně draví ptáci, sovy, hadi. kuny, lasičky a podobně.
Nejvíce nás určitě sužují býložraví hlodavci, mezi něž patří nebezpeční hraboši (polní i bahenní), hryzci, myši. Mezi zahradní nepřátele se často (i když vlastně ne zcela právem) řadí i krtci, ježci a rejsci. To jsou totiž hmyzožravci – živí se hmyzem tedy červy, slimáky i jinými živočichy, kteří škodí rostlinám.
Krtek bez modrých kalhotek
Pravdou však je, že s krtkem jsou většinou problémy, ten sice rostliny nežere, ale zato je velmi důkladně podrývá a vytváří krtince, kde ho napadne. I jeho hromádky na trávníku, ve skalce či mezi záhony jsou opravdu nežádoucí. Krtka se snažíme ze zahrádky vypudit (ať zvukovou nebo nějakou pevnou podzemní bariérou mu zabránit vstupu na naše území).
Paradoxem však je, že krtek je současně i jakýmsi ukazatelem, že máme na zahrádce kvalitní humózní úrodnou půdu.
Zahradník detektivem
Někdy stojí zahradník před problémem, jak má identifikovat podzemního návštěvníka. Jsou ty díry a kopečky na povrchu od chráněného krtka, nebo je udělal hryzec anebo snad hraboš? Podzemní nory si budují všichni.
Hryzec zanechává povrch půdy nad svou chodbou mírně zvlněný (jakoby oraný), vyhrabaná zemina je promíchaná s trávou, krtkova chodba vede hlouběji pod zemí a nedá se na povrchu půdy rozeznat, krtince jsou přímo nad podzemní chodbičkou a nejsou v nich zbytky rostlin. Kolonie hraboše polního a bahenního poznáme podle hustě rozesetých nezakrytých děr na povrchu půdy, spojených povrchovými cestičkami. Také “jeho” půda vypadá jako oraná.
Hryzec a hraboš
Hryzcům chutnají hlavně kořeny ovocných stromů (nejvíce jabloně) a růží, jehličnanům zase okusují kůru a rádi pustoší kořenovou zeleninu, brambory, obilí, slunečnice, salát, jahody, řepu… Žijí většinou pod zemí vytvářejí si propadající se chodbičky, jejich přítomnost na zahrádce zjišťujeme až podle škod.
Hraboš se živí podzemními i nadzemními částmi rostlin, ožírá řepu, brambory, kořenovou zeleninu, jahody… cibule a hlízy květin. Ožírá i kořeny ovocných stromů, okrasných dřevin, okusuje i jejich kmeny.
-
- KRTINY
-
- HRABOŠ
-
- HRYZEC
Jak chránit zahrádku před hraboši, hryzci a krtky
Hryzci i hraboši mají rádi klid, vyhýbají se plochám, které narušujeme svou činností (okopáváním, sečení, provzdušňováním apod.) Jejich přirozenými nepřáteli jsou draví ptáci, kuny i lasičky, lišky, kočky, ježci, hadi…
Dřeviny vysazujeme v uzavřených koších z pozinkovaného pletiva, cibuloviny v ochraných plastových košíčcích.
Na hryzce a hraboše můžeme vyzkoušet přírodní pachové a repelentní zábrany – vysazujeme česnek, cibuli, narcisy, pryšce, komonici, černý rybíz, bezinku… nebo jimi jejich díry ucpeme
Na odpuzování krtků se nejčastěji používají zvukové plašiče z lahví anebo elektrické infrazvukové plašiče, které jsou napájeny bateriemi nebo třeba solárními buňkami.