zdroj Pixabay

SLIMÁCI – NEZVANÍ NÁVŠTĚVNÍCI ZAHRADY 2/4

In Poradna by walsla

Mezi obávané škůdce patří šneci, slimáci, plzáci. Zahrádkáři zkoušejí všechny možné i nemožné rady, mnohdy sáhnou po chemických prostředcích. Než se rozhodneme pro chemii, přece jen napřed zvolíme přírodní prostředky, které neškodí životnímu prostředí.

Plži, slimáci, plzáci

K nejčastějším a velmi nepříjemným zahradním škůdcům patří slimáci a plzáci (slimáček síťkovaný i polní, plzák hnědý, obecný, žlutopruhý, žíhaný i španělský). Obzvlášť ve vlhkém roce dokáží napáchat velkou škodu jak na zelenině, tak i na okrasných rostlinách. Živí se totiž rostlinným pletivem a likvidují hlavně mladé listy a výhonky. Navíc za sebou zanechávají nevzhledné zbytky slizu.

Kde si vybírají tito měkkýši úkryt

Co vlastně podporuje přemnožení těchto měkkýšů? Někdy jsme si za to můžeme i sami.
Zahrada je příliš přehuštěná, málo prosvětlená, půda udržuje vlhkost, trávník je vysoký nebo málo sekaný, v zahradě je nepořádek, povalují se tu hromady odpadu, kompost je špatně ošetřovaný, nepřehazovaný… To všechno je vhodný vyhledávaný úkryt pro slimáky, plzáky. Pozor si musíme dávat i na mulčování posekanou trávou, tam také najdou slizovci dobrý úkryt. (Jako mulčovacím materiál raději použijeme kompost, rašelinu, kůru atd.)

Jak s nimi můžeme bojovat

I na slimáky a plzáky existuje několik „osvědčených“ rad, jak nad nimi může smutný zahradník vyhrát.

  • Nejcitlivější řešení boje se slimáky a plzáky je využití jejich přirozených predátorů. Kromě domácí drůbeže jsou to také třeba kosi a špačci. Pochutnají si na nich ježci i krtci, ještěrky a žáby, hadi, a dokonce i někteří brouci (např. drobčík, střevlík).
  • Ze všech nejúčinnější je určitě večerní sběr – nejlépe za tmy s baterkou. Pak sesbírané živočichy třeba odneseme buď někam daleko na louku, nebo se domluvíme se sousedy, kteří chovají kachny a slepice, ti si na nich určitě pochutnají.
  • Na slimáky také platí pivo, které nalijeme do vhodné nádoby a zahrabeme na úroveň terénu.
  • Vyhýbají se také pichlavým a ostrým bariérám – třeba rozbitým vaječným skořápkám, anebo soli, kterou posypeme okraj záhonu.
  • Zkusme ještě vyrobit jednoduchý lapač: Večer položíme na volnou půdu desky, podložíme je malými kamínky, aby mezi zemí a deskou zůstala malá mezera, kam vložíme chutnou návnadu (mladé listy salátu, plátky syrových brambor). Brzy ráno desky zvedneme a vysbíráme mlsné plzáky.

Zkusme je vypudit rostlinami

Další možností je plánované vytváření odpudivé rostlinné bariéry. Kolem zeleninových záhonů nebo do meziřádků vysadíme rostliny, které plzáci nesnášejí.
Z okrasných rostlin je to například: čistec, flox, geranium, chrpa, iberka, jaterník, jestřábník, kontryhel lomikámen modřenec, pivoňky pupalka, rožec, sasanka, turan, tužebník, vratič, vrbina. A vyzkoušet můžeme: buxus, jasmín, rododendron, vřes, vřesovec…
Odpuzují je také některé druhy zeleniny a koření: čekanka, česnek, dobromysl, chřest, kozlík, levandule, rozmarýn, saturejka, starček, tymián, třezalka…

Pesticidy nebo hlístice

Účinnou látkou jsou živé hlístice (Phasmarhabditis hermaphrodita), které na plžích parazitují. Aplikace se provádí zálivkou na provlhčenou půdu.
Při opravdu velkém přemnožení lze použít moluscosidy, což jsou pesticidy k hubení měkkýšů. Jsou však jedovaté, a proto se s nimi musí zacházet velmi opatrně.