Růže byla známou květinou snad ve všech dávných civilizacích a každá z nich měla svůj oblíbený druh. Růže galská se dříve často pěstovala v klášterech, kde ji také využívali k léčení nejrůznějších neduhů. Je prapředkem všech starých evropských růží zahradních; bez ní si snad nedovedeme představit zahrádky ve Středozemí.
Růže
Růže (Rosa) jsou keřovité rostliny patřící do čeledi růžovitých, rostou na severní polokouli převážně v mírném pásmu Eurasie.
Pěstují se jako okrasné rostliny na venkovských i městských zahrádkách, v parcích a rozáriích (zahrada zaměřena na pěstování růží). Jsou to opadavé keře (obloukovité, plazivé, prutnaté, pnoucí, miniaturní…) – volně v přírodě rostou na světlých sušších místech (na okrajích lesů, mezích či v křovinách..). V české flóře se uvádí 14 původních druhů.
Galská růže
Růže galská (Rosa gallica) nebo také růže keltská je druh keře z čeledi růžovité. Je původním druhem v české květeně. A byla to právě ona, která byla na počátku šlechtění všech starých odrůd evropských růží. Je to stará kulturní rostlina, sloužila a dosud stále slouží jako jedna z růží pro šlechtění nových odrůd.
Je rozšířena ve střední i jižní části Evropy, roste v Malé Asii i na Kavkaze. U nás se s ní setkáme v níže položených teplejších oblastech. Vyhledává suchá a slunná místa (meze, stráně, náspy, pastviny…).
Galská růže patří k nižším (s výškou většinou do 50 cm) druhům růží, které vytvářejí převážně prutnaté bohatě odnožující keříky. Jejich výhony jsou často plné červenavě zbarvených ostnů. Vejčité lístky mají i tyto růže kožovité.
-
- JEDNODUCHÁ KRÁSA
-
- POUPĚ GALSKÉ RŮŽE
-
- V LÉKÁRNICKÉ ZAHRADĚ
Kvete od června do poloviny července
Její tmavě růžové až červené, intenzivně vonící květy jsou prý největší ze všech evropských růží (mají někdy až 10 cm v průměru). Vyrůstají jednotlivě, nanejvýš po dvou či po třech. Plod tvoří pomalu červenající vejčitý až kulovitý šípek.
Podle nízkého vzrůstu, nerozvětvených výhonků a také velkých načervenalých květů se dá růže galská celkem spolehlivě rozlišit od růže šípkové, která se u nás tak často vyskytuje.
Něco z historie
Galská – keltská růže patří mezi nejstarší pěstované růže; lidé se jí začali věnovat někdy před rokem 840.
Její rozšíření kopíruje někdejší keltské osídlení – odtud také pochází její název.
Nejstarší fosilní (zkamenělé) důkazy o existenci růží jsou z období raných třetihor.
Růže je spojována jako atribut s mnoha světicemi, je také jedním ze symbolů Panny Marie. Vyskytuje se v heraldici, známá je i z květomluvy.
Od raného středověku byla vysazována v klášterech a později i v lékárnických zahradách.
Vzhledem k úbytku lokalit výskytu byla růže galská zařazena mezi ohrožené druhy naší květeny