Někteří lidé věří, že babské ucho – neboli šalvěj, je bylinkou plodnosti, dokonce tou nejužitečnější, co příroda v této oblasti nabízí.
Navíc se šalvěji připisuje zázračný omlazující účinek. O šalvěji se také ví, že úspěšně zabojuje při zánětech v krku či dásní i při nachlazení. Sáhneme po ní, když nás začne bolet zub, ale i když nás začínají zrazovat klouby. Má protizánětlivé a dezinfekční účinky. Podává se v podobě kapek, čajů, obkladů i mastí nebo jako kloktadlo. Při problémech s průjmy, potížích se žlučníkem, ledvinových kamenech takzvané babské ucho určitě uleví. Jeho listy se využívají při štípnutí hmyzem – stačí je zlomit a šťávou z nich potřít bolavá místa. V menších dávkách zmírňuje pocení (zejména noční), působí protizánětlivě a podporuje vylučování moči. Účinkuje také proti nespavosti, stresu a celkově nervovému vypětí.
Uplatnění má šalvěj i v kuchyni – je velmi chutná s těstovinami a houbami na másle nebo s olivovým olejem, výborně ale chutná i s brambory a fazolkou, šalvějí lze ochutit rybu i paštiku. Jestli chcete shodit pár kilogramů, šalvěj umí potlačit chuť na sladké.
Ale pozor! V jídle získává mírně hořkou příchuť. Není také vhodná pro děti.
Na zahrádce ji pěstujeme na teplém a suchém místě, dobře se jí daří na slunných stráních a skalách. Za slunného suchého počasí odštipujeme nebo odstřiháváme silné listy, které sušíme na sítech. Zaschnout je necháme na slunci, dosušujeme ve stínu, kde proudí vzduch. Pokud chceme sušit listy i květ, odstřiháváme měkké bylinné části