Broskvoně a nektarinky se u nás pěstují spíše v teplejších oblastech – na jihu, jihozápadě a jihovýchodě. Chceme-li to však také zkusit, musíme si uvědomit, že záleží na nás, jakou si vybereme odrůdu, jaké chráněné stanoviště zvolíme – nu a pak se nemusíme bát vysadit je i ve vyšších polohách. Některé kultivary snesou dobře i pokles zimních teplot, jiné jsou choulostivější. V létě potřebují broskve spoustu slunce a světla, aby dozrály. Největším nepřítelem broskví jsou jarní mrazíky, broskve totiž kvetou velice brzy (v březnu), a pokud teplota klesne pod bod mrazu, květy zmrznou. Ke svému růstu vyžadují tyto ovocné stromy výživné, teplé a přiměřeně vlhké půdy. U některých odrůd dochází vlivem sucha a slunce v době zralosti k praskání pecek.
Připomeneme nabízené vyzkoušené odrůdy: balkonová broskvoň (lze ji pěstovat jako stromek i jako keř), trpasličí broskvoň Bonanza (se hodí na balkony, či terasy, nebo na zahrádky), nebo třeba broskvoň REZIST (středně raná odrůda se středně velkými a chutnými plody – hodí se však spíše do teplejších pěstitelských oblastí), zakrslá nektarinka Rubis (ideální do menších zahrad nebo pro pěstování v nádobách na balkonech a terasách, má atraktivní, růžové květy a velké žlutočervené plody s výbornou chutí)…
Broskve jsou bohatým zdrojem vitamínů (provitamín A, vitamín C a B) a minerálů (hlavně draslík, vápník, železo, zinek, hořčík a kyselina listová). Posilují náš imunitní systém, podporují správnou činnost ledvin a nervového ústrojí a mají příznivý vliv na naše zažívání. Mají velmi nízký obsah cukru, a proto jsou vyhledávané při redukčních dietách. Příznivě působí na krevní oběh, cévy i srdce, jsou podpůrným léčivem při bronchitidách, kašli a astmatu.
Nektarinky mají hladkou lesklou slupku a jsou považovány za jakési sestry broskví.