A je tady sklizeň podzimní úrody. V případě pozdních odrůd ovoce bychom měli pokračovat v přihnojování vápenatými hnojivy – slouží totiž jako prevence proti fyziologické skvrnitosti plodů a dalším nemocem. Opakuje se už od června ve čtrnáctidenních intervalech tím, že provedeme postřik na listy. Sklizené plody by měly být zcela zralé, ale pozor – nikoli přezrálé.
A jak na to?
Například jablka na uskladnění sbíráme zásadně ručně. Při samotném sběru opatrně uchopíme plod a jemně zakroutíme, abychom oddělili stopku od větve. Na ovoci by měly zůstat stopky i po sklizni, předejdeme tak tomu, aby později hnilo, a také zabráníme mechanickému poškození plodů prostřednictvím ostré zlomené stopky. Měli bychom dávat pozor na otlačení plodů při sklizni či manipulaci s nimi. Některé odrůdy (např. Golden Delicious) jsou totiž na otlačení dost citlivé, a tak s nimi zacházíme doslova v rukavičkách. Poškození plodů se záhy projeví ve skladu znehodnocováním.
Třídění plodů po sklizni
Už při sběru bychom měli plody třídit a dělit je na ty, které budeme skladovat dlouhodobě a na ty, u kterých to zjevně nebude možné. Pokud tak neuděláme hned při sklizni v ovocném sadu, měli bychom tak neprodleně učinit co nejdříve, rozhodně však ještě před skladováním ovoce ve skladovacích prostorách. K delšímu skladování vybíráme je zralé plody optimální velikosti a opravdu zdravé. Menší plody, plody poškozené, příliš veliké nebo přezrálé uskladníme v samostatných bedýnkách a konzumujeme nebo rychle zpracujeme na kompoty, marmelády, dětské výživy).
Skladování vytříděných plodů má také svůj systém. Do bedýnek bychom měli ukládat jen plody jedné odrůdy, na dno nebo do zadních řad v bedýnce ukládáme odrůdy s nejdelším obdobím skladování (Jonathan, Granny Smith), do předních zase umístíme podzimní odrůdy (Gala) a odrůdy, u kterých hrozí, že mohou snáze chytnout nemoci.
Místnost, kde bude ovoce uskladněné, ošetříme nejdříve vápnem a přípravky na ochranu a prevenci proti skladovým nemocem. Teplota by tam měla být po celou dobu stejná a neměla by klesnout pod bod mrazu, místnost musí mít dobré větrání.
Vlašské a lískové ořechy sbíráme průběžně ze země a sušíme v bedýnkách na vzdušných a suchých místech. Abychom je mohli uskladnit, je potřeba, aby se z jadérek odpařilo dostatečné množství vody – to zajistí jejich dlouhodobé skladování.
Můžeme skladovat i exotické ovoce, třeba tomel japonský, známý též jako hurma kaki. Na zimu si můžeme nasušit šípky, větší plody jeřabin nebo jim velmi podobné arónie. Z jednoho keře můžeme obrat až 10 kg plodů, které lze ve vhodných podmínkách uskladňovat až 2 měsíce, aniž by utrpěly na jakosti. Produkty z arónie nejsou tak často (jako např. produkty z jahod či jablek) zatíženy plísňovými toxiny. Tento strom má jedlé černé plody, sice s nižším obsahem vitamínu C, ale s množstvím dalších fyziologicky cenných látek. Plody bez semen obsahují až 400 mikrogramů jódu na 100 g. Konzumace ovoce s vyšším obsahem bioflavonoidů je velmi vhodná při vysokém krevním tlaku, stresu, chronických bolestech, zánětech (včetně zápalu plic) a skleróze. Rutin obsažený v plodech se používá k výrobě léčiv.
Přírodní šťáva a plody arónie se doporučují jako léčebný prostředek při arteroskleróze, vysokém krevním tlaku a anacidních gastritidách. Je ověřeno, že šťáva snižuje hladinu cholesterolu v krvi nemocných aterosklerózou. Zvyšuje se rychlost proudění krve, což je vhodné při léčení hypertenze.
Září se nese především ve znamení dozrávání švestek. Pozdní odrůdy tohoto ovoce snesou i krátkodobé skladování, my jsme ale spíše zvyklí plody zpracovávat. Aromatické odrůdy s vyšší cukernatostí a vysokým podílem refraktometrické sušiny jsou určeny především k výrobě kompotů a tradičních švestkových povidel.
Velmi pozdní broskve jsou v tomto období velmi žádané, a tak se raději hned čerstvé konzumují.
