JAK SE ROZMNOŽUJÍ ROSTLINY

Zkusili jste si někdy sami rozmnožit nějakou pokojovou či zahradní rostlinu? Zažili jste tu radost, když Vám pak začala klíčit, dobře rostla, nebo dokonce i kvetla? Naše snažení závisí na schopnosti rozmnožování každé rostliny. A možností máme v podstatě dvě. Rozmnožování generativní (tedy semeny) a vegetativní (částmi rostliny).

Rozmnožování generativní (semeny)

Nejrozšířenějším přirozeným způsobem je rozmnožování pohlavní – generativní. Rozmnožujeme tak rostliny, které vytvářejí semena nebo výtrusy. Umožňuje pěstitelům různé genetické kombinace, aby tak vznikaly nové rozdílné rostliny. V zahradnictví však nemusí být vždy tato metoda vítána, a to tehdy pokud chceme, aby si pěstované rostliny uchovaly určité vlastnosti. Jednotlivé rostliny rozmnožované semeny totiž reagují rozdílně a jen málokdy můžeme semena sít tak, jak jsme je z původní rostliny posbírali.

Sběr semen
Semena bychom měli sklízet hned po dozrání. A ani to není vždy u rostlin stejné. Některá semena jen jednoduše posbíráme, jiné plody bychom měli napřed namočit do vody, aby dužina změkla, a některé plody zase stratifikujeme (abychom umožnili klíčení). Semena uskladníme na tmavém, suchém a vzdušném místě. Některá si udrží klíčivost jen velmi krátce, jiná semena zase můžeme skladovat velmi dlouho, aniž by svou životaschopnost ztratila.

Vegetativní rozmnožování (nepohlavní)

V praxi se používá velmi často. Využíváme toho, že různé části rostlin (kořeny, kmeny, listy…) jsou schopny brzo zakořenit, a my tak získáme nové jedince se stejnými vlastnostmi. Rostliny se množí například dělením trsů, hřížením, řízkováním, roubováním…

Dělení trsů – trs mateřské rostliny rozdělíme rýčem nebo pilkou tak, aby každá část měla kořeny i nadzemní část (používáme u trvalek, cibulnatých či hlíznatých rostlin, ale i u drobného ovoce). Kopčení – je výhodné hlavně u keřů – na jaře zahrneme dolní část rostliny zeminou, abychom na nových výhoncích podpořili tvorbu kořenů. Na podzim zakořeněné výhonky uvolníme, od mateřské rostliny odřízneme a samostatně vysadíme.
Řízkování – odebíráme řízky (dřevité či bylinné, ale i kořenové), necháme je zakořenit (ve vodě, nebo v substrátu) – k rychlejší tvorbě kořínků používáme většinou růstový stimulátor. Dřevitými řízky, které odebíráme v době vegetačního klidu, se takto nejčastěji rozmnožují okrasné keře. Bylinné řízky (vrcholové nebo stonkové) odebíráme z mateřské rostliny na jaře.
Roubování – je takové nepřímé vegetativní rozmnožování – spojujeme při něm vybrané odrůdy (roub nebo očko s vhodným podnožím). Také roubování má několik způsobů. Vždy však musíme používat zdravé vyzrálé a kvalitní podnože, očka a rouby. Řez musí být hladký a čistý. Potřebujeme k tomu štěpařský vosk a pevné uvázání.