zdroj Pixabay

JAK SE ROZMNOŽUJÍ ROSTLINY

In Poradna by walsla

Zkusili jste si někdy sami rozmnožit nějakou pokojovou či zahradní rostlinu? Zažili jste tu radost, když Vám pak začala klíčit, dobře rostla, nebo dokonce i kvetla? Naše snažení závisí na schopnosti rozmnožování každé rostliny. A možností máme v podstatě dvě. Rozmnožování generativní (tedy semeny) a vegetativní (částmi rostliny).

Rozmnožování generativní (semeny)

Nejrozšířenějším přirozeným způsobem je rozmnožování pohlavní – generativní. Rozmnožujeme tak rostliny, které vytvářejí semena nebo výtrusy. Umožňuje pěstitelům různé genetické kombinace, aby tak vznikaly nové rozdílné rostliny. V zahradnictví však nemusí být vždy tato metoda vítána, a to tehdy pokud chceme, aby si pěstované rostliny uchovaly určité vlastnosti. Jednotlivé rostliny rozmnožované semeny totiž reagují rozdílně a jen málokdy můžeme semena sít tak, jak jsme je z původní rostliny posbírali.

Sběr semen
Semena bychom měli sklízet hned po dozrání. A ani to není vždy u rostlin stejné. Některá semena jen jednoduše posbíráme, jiné plody bychom měli napřed namočit do vody, aby dužina změkla, a některé plody zase stratifikujeme (abychom umožnili klíčení). Semena uskladníme na tmavém, suchém a vzdušném místě. Některá si udrží klíčivost jen velmi krátce, jiná semena zase můžeme skladovat velmi dlouho, aniž by svou životaschopnost ztratila.

Vegetativní rozmnožování (nepohlavní)

V praxi se používá velmi často. Využíváme toho, že různé části rostlin (kořeny, kmeny, listy…) jsou schopny brzo zakořenit, a my tak získáme nové jedince se stejnými vlastnostmi. Rostliny se množí například dělením trsů, hřížením, řízkováním, roubováním…

Dělení trsů – trs mateřské rostliny rozdělíme rýčem nebo pilkou tak, aby každá část měla kořeny i nadzemní část (používáme u trvalek, cibulnatých či hlíznatých rostlin, ale i u drobného ovoce). Kopčení – je výhodné hlavně u keřů – na jaře zahrneme dolní část rostliny zeminou, abychom na nových výhoncích podpořili tvorbu kořenů. Na podzim zakořeněné výhonky uvolníme, od mateřské rostliny odřízneme a samostatně vysadíme.
Řízkování – odebíráme řízky (dřevité či bylinné, ale i kořenové), necháme je zakořenit (ve vodě, nebo v substrátu) – k rychlejší tvorbě kořínků používáme většinou růstový stimulátor. Dřevitými řízky, které odebíráme v době vegetačního klidu, se takto nejčastěji rozmnožují okrasné keře. Bylinné řízky (vrcholové nebo stonkové) odebíráme z mateřské rostliny na jaře.
Roubování – je takové nepřímé vegetativní rozmnožování – spojujeme při něm vybrané odrůdy (roub nebo očko s vhodným podnožím). Také roubování má několik způsobů. Vždy však musíme používat zdravé vyzrálé a kvalitní podnože, očka a rouby. Řez musí být hladký a čistý. Potřebujeme k tomu štěpařský vosk a pevné uvázání.

Související články